Přesně před 50 lety zažilo tehdejší Československo jeden z nejděsivějších kriminálních činů v dějinách. Tehdy dvaadvacetiletá řidička z povolání Olga Hepnarová najela v Praze do skupinky lidí. Osm z nich zemřelo a dvanáct bylo zraněno.
Na čin se Hepnarová dlouho připravovala, varianty, jak se společnosti pomstí, ale byly různé. Jednou z možností byla střelba na Václavském náměstí nebo vykolejení vlaku.
Finální rozhodnutí padlo na nákladní auto. 10. července 1973 si před druhou odpoledne vypůjčila nákladní vůz Praga RN a poblíž pražského Strossmayerova náměstí vjela plnou rychlostí na chodník, kde na tramvaj čekalo zhruba 25 lidí. Ti bohužel neměli kam utéct. Tři z nich pak zemřeli přímo na místě, dalších 5 podlehlo následkům zranění v nemocnici.
Sama Hepnarová pak zůstala sedět v autě. Utéct se nesnažila a policii přiznala, že do lidí najela záměrně a svůj čin dlouho plánovala. Pečlivě si navíc vybrala tramvajovou zastávku, která nebyla od vozovky oddělena vysokým obrubníkem a byla frekventovaná, tudíž zde byla vyšší pravděpodobnost, že zraní co největší počet lidí.
Chtěla se pomstít
Jako hlavní motiv u soudu uvedla pomstu společnosti. „Všichni, včetně mé rodiny, se ke mně chovali nepřátelsky,“ řekla. Podle znalců byla Hepnarová za svůj čin plně odpovědná. Ačkoli žila s poruchou osobnosti, nebyla jí zjištěna žádná duševní choroba.
Hepnarová pocházela z rodiny bankovního úředníka a zubařky, už v dětství se u ní začaly projevovat psychické potíže. Během života nebyla příliš schopná navazovat kontakty s lidmi a v dospívání strávila čas v psychiatrické léčebně.
Útok nákladním autem navíc nebyl prvním kriminálním činem, kterého se dopustila. Ještě tři roky předtím totiž zapálila rodinou rekreační usedlost v době, kdy v domě spala její sestra a další dva nájemníci. Oheň se podařilo uhasit, nikdo nebyl zraněn a Hepnarovou ani nikdo z činu nepodezíral. Skutek ale přiznala při soudním vyšetřování o tři roky později.
Jako trest za zabití osmi lidí nakonec dostala rozsudek smrti a stala se tak úplně poslední ženou na území Československa, která byla popravena. I přesto, že její matka žádala prezidenta Ludvíka Svobodu o milost, žádost byla zamítnuta. Sama Hepnarová rozsudek přijala bez emocí.
12. března 1975 byla Hepnarová popravena v pankrácké věznici. Před popravou se prý psychicky zhroutila a musela být k šibenici dovlečená.
Její činy ale bohužel neslavně inspirovaly i další české kriminálníky. Jako svůj „vzor“ ji uváděl například „Lesní vrah“ Viktor Kalivoda a u soudního líčení o Hepnarové mluvila i Michelle Sudků, která před několika lety na pražském Andělu pobodala ženu v Tescu.