Je ti horko a nejraději by ses zchladil*a někde u vody, ale pracuješ. Nebo naopak při přechodu z venkovních tropů do překlimatizované kanceláře dostaneš teplotní šok. Jak by ti měl zaměstnavatel ze zákona pomoci?
Tropické teploty jsou častým zabijákem výkonnosti zaměstnanců a zaměstnankyň na všech frontách. Pro řadu pracujících na stavbě, ve skladu i v kanceláři je přitom velkou neznámou, na co všechno mají nárok. Mnohdy netuší, že zákon při práci v náročnějších podmínkách stanovuje různé kompenzace.
Co všechno musí pracovní prostředí splňovat za vysokých teplot, popisuje nařízení vlády č. 361/2007. Podle něj má zaměstnavatel povinnost zajistit, aby pracovní podmínky odpovídaly nejen bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ale také hygienickým požadavkům. Firmy ovšem na tato opatření také často zapomínají a v řadě případů nám nezbývá nic jiného než se ozvat.
Jak řešit, když je ti v práci vedro, nebo naopak zima kvůli naplno zapnuté klimatizaci? Nebo za jakých podmínek ti firma musí dovolit odejít z práce dřív? V Refresheru ti přinášíme odpovědi na ty nejpalčivější otázky.
Pitný režim
Každý zaměstnavatel musí svým lidem celoročně zajistit pitný režim, například ve formě kohoutkové či balené vody. Trochu jinak je to ale v letním horku. Pokud rtutě teploměrů ukáží nad 30 stupňů, firma ti musí poskytnout kompenzace za práci v náročných podmínkách a vedle běžné kohoutkové či balené vody ti například zajistit i přísun dalších tekutin.
Jedná se o takzvané ochranné nápoje, které mají tělu pomoci zvládnout vedro a vyrovnávat ztráty z nadměrného pocení. Ochranným nápojem může být téměř cokoliv, například minerální či pramenitá voda, iontový nebo energetický nápoj, případně ovocná či zeleninová šťáva.
„Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostního procenta cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit jedno hmotnostní procento,“ píše se v nařízení vlády.
Předpis stanovuje i množství ochranného nápoje, které zaměstnancům musí poskytnout. Například pro kancelářské práce v rozmezí teplot od 31 do 36 °C je to v objemu od 0,9 až 2,7 litru.
Přestávky a dřívější odchody domů
Další kompenzací jsou častější přestávky. Platí to zejména v případech, kdy teplota na pracovišti dále roste a přesáhne 36 °C. V tu chvíli musí být podle nařízení vlády uplatněn režim střídání práce a častějších bezpečnostních přestávek, které se počítají do pracovní doby.
Možným řešením, byť zákonem neukotveným, je dovolit zaměstnancům a zaměstnankyním práci z domova, posunout pracovní dobu do ranních, večerních či nočních hodin nebo je pouštět dříve domů. K tomu v minulosti přistoupil například ústecký nebo brněnský krajský soud. Kvůli chybějící klimatizaci vydaly instituce v roce 2019 opatření, které upravilo pevnou část pracovní doby tak, aby zaměstnanci mohli odpoledne odcházet dřív.
Klimatizace
Tématem sporů v zaměstnání však může být i přechlazená klimatizace. Snížení teploty o pár stupňů sice na jednu stranu může přinést obrovskou úlevu, pokud se to ale s klimatizací přežene, může to zejména u citlivých lidí při přechodu z jednotlivých prostředí způsobit teplotní šok, nachlazení, až angínu.
Zákoník práce sice po zaměstnavatelích nevyžaduje, aby klimatizaci do kanceláře povinně pořizovali, definuje ale teplotní limity v případě, že se pracoviště klimatizuje. Platí, že klimatizace by měla foukat tak, aby teplota uvnitř nebyla o víc než 5 až 6 °C menší, než je právě venku. Nejnižší doporučená teplota v kanceláři by zároveň měla být nastavena na 24,5 °C a v případě fyzicky namáhavější práce (např. ve výrobní hale) pak na 23 °C.
Teplota v kanceláři přitom často ovlivňuje nejen zdraví přítomných, ale také jejich produktivitu i mezilidské vztahy. Na to poukázal v roce 2018 americký výzkum platformy CareerBuilder, který sledoval přes tisíc lidí pracujících v soukromém sektoru na plný úvazek. To, že nízká teplota na pracovišti je příčinou snížené produktivity, přiznalo 51 % z nich, totéž tvrdilo 67 % lidí, kterým bylo naopak v kancelářích velké horko. Nastaly i případy, kdy až 15 % pracujících zažilo kvůli teplotě v kanceláři hádku s kolegou či kolegyní a téměř 19 % tajně změnilo teplotu v místnosti.
Minimální a maximální teploty
Pokud tvé pracoviště nedisponuje klimatizací, nařízení vlády stanovuje maximální a minimální teploty pro práci. Liší se podle takzvaných pracovních tříd, které určují, jak náročná je práce z hlediska výdeje energie. Také záleží na tom, zda jde o venkovní, nebo vnitřní pracoviště, jaký je způsob větrání nebo zda je prostředí klimatizováno.
Například pro nejnižší kategorii, tedy při práci v neklimatizované kanceláři, je přijatelné, pokud teploměr ukazuje v rozmezí 20 až 27 °C. Zároveň platí, že čím je práce fyzicky náročnější, tím klesá i minimální povolená teplota. Nejnižší dovolené teploty na pracovišti jsou nastaveny mezi 10 a 20 °C.
| Třída práce | Druh práce | Minimální teplota | Maximální teplota |
| I. | Vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou – kancelářské a administrativní práce apod. | 20 °C | 27 °C |
| IIa | Převážně vsedě s lehkou manuální prací rukou – řízení osobního vozidla, přesun lehkých břemen apod. | 18 °C | 26 °C |
| IIb | Řízení nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje apod. | 14 °C | 32 °C |
| IIIa | Vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze – údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví apod. | 10 °C | 30 °C |
| IIIb | Vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze – práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením apod. | 10 °C | 26 °C |
| IVa | Práce s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze apod. | 10 °C | 24 °C |
| IVb | Práce s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce na pracovištích hlubinných dolů, ražba, těžba, doprava, práce v lomech apod. | 10 °C | 20 °C |
| V | Práce s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce se sekerou při těžbě dřeva apod. | 10 °C | 20 °C |
Zdroj: nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Na koho se případně obrátit?
Teď už víš, při jakých teplotách můžeš pracovat, co ti firma musí zajistit a co naopak od ní nemůžeš tolerovat. Pokud ale kterýkoli z uvedených bodů, které jsme ti v přehledu popsali, zaměstnavatel nedodržuje, má povinnost situaci napravit. A pokud tak neučiní, měl by tě poslat domů. Můžeš také vyhledat pomoc odborů, bezpečnostního technika nebo krajské hygienické stanice.
