I když mladší Gen Z a starší mileniály dělí jen několik let, v řadě věcí se stále liší. Kdo z nich myslí více na své zdraví a kdo se spíše obává možného terorismu?
Společnost vnímá lidi z řad generace Z a mileniálů jako ty, kteří touží po flexibilní pracovní době a větší kontrole nad pracovním a soukromým životem. Co si ale mnozí neuvědomují, je to, že tito lidé zároveň vyrůstají ve věku úzkosti a spíše než na prosperující kariéru se připravují na stres a vyhoření.
Přece jen mladí lidé nastoupili – nebo teprve nastupují – do svých prvních zaměstnání v době, kdy se ekonomika zotavuje z dopadů pandemie, enormní inflace a hromadných propouštění. Jak vyplývá z čerstvého průzkumu od Deloitte, mezi největší problémy tzv. „zoomers“ a mileniálů patří aktuálně vysoké náklady na živobytí, kvůli nimž se jim těžko plánuje budoucnost, a tak musí pracovat stále více.
Studie mimo jiné porovnávala situaci příslušníků mladších generací v zahraničí s českými vrstevníky. Ukázalo se tak, že u nás tolik nepanují obavy z nezaměstnanosti jako u jiných mladých lidí na světě.
Čeští mileniálové myslí více na zdraví
Jak příslušníky generace Z, tak o něco starší mileniály v Česku pojí jedno společné téma. Za největší aktuální problém jednoznačně označili náklady na bydlení. Konkrétně s tím souhlasilo 45 procent českých mileniálů a 35 procent „zoomers“.
Čeho se nejvíc obává česká generace mileniálů a česká generace Z? Více se dozvíš v našich infografikách:
I když tyto mileniály a „zoomers“ dělí jen pár let a jsou k sobě možná blíž než k ostatním generacím, v řadě věcí se přece jen stále neshodnou. Generaci Z v Česku více trápí možná politická nestabilita (28 %), u mileniálů je to zase zejména nedostatek financí (30 %). Mimochodem, politickou nestabilitu zařadila česká Gen Z hned na druhé místo, zatímco mileniálové ji staví až na třetí příčku. Oproti „zoomers“ totiž vnímají problém nedostatku přírodních zdrojů (tedy vody, ropy nebo uhlí) na vyšší pozici.
Vzhledem k tomu, že mileniálové postupně stárnou, až skoro pětina z nich řeší význam prevence zdravotní péče. Pro generaci Z naopak nemoci nejsou takovou hrozbou, cítí se však ohroženi terorismem (18 %).
Work-life balance? Nejsou na to peníze
Ačkoliv mladší generace sní o lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, realita je často jiná. Téměř polovina mileniálů i generace Z se totiž domnívá, že pokud se ekonomická situace v následujících 12 měsících nezlepší, bude si muset vedle hlavního zaměstnání najít další práci na částečný nebo plný úvazek, aby pokryla všechny své výdaje. V Česku to přiznalo 43 procent lidí z generace Z a 30 procent mileniálů.
Jako další řešení pro překlenutí ekonomické nejistoty navrhují mladí lidé žádost zaměstnavatele o zvýšení mzdy nebo o povýšení. Váhají kvůli tomu dokonce založit rodinu nebo si pořídit dům. V Česku aktuálně totiž od výplaty k výplatě žije 37 procent zástupců generace Z a 34 procent mileniálů.
Podobné závěry vyplývají i z letošního průzkumu Randstad Workmonitor, o kterém jsme tě v minulosti informovali v samostatném článku. Ten deklaroval, že až 85 % zástupců a zástupkyň české generace Z preferuje při výběru zaměstnání rovnováhu mezi pracovním a osobním životem stejnou měrou jako výši mzdy. Jednoduše řečeno, uvědomují si, že soukromý život má být spravedlivě kompenzován penězi.
Zaklapnout počítač a neodpovídat na zprávy
Jiná studie, tentokrát od výzkumného institutu ADP Research Institute's (psali jsme zde), poukázala také na to, že lidé ve věku 18 až 24 let – tedy příslušníci a příslušnice generace Z – mají tendenci věnovat 8 hodin a 30 minut neplacené práci týdně navíc. V práci začínají brzy a buď zůstávají do pozdních hodin, nebo pracují i během přestávek a obědů. Za pílí generace Z totiž stojí pracovní nejistota, kdy mají „zoomers“ pocit, že potřebují zaměstnavateli dokázat svou hodnotu. Dlouhé odpracované hodiny bez přestávky však nejsou udržitelné a naopak je připravují na stres a vyhoření.
Právě přetrvávající stres, úzkost a vyhoření trápí podle studie od Deloittu mladé lidi napříč světem. Čechy a Česky to ale ve výkonu práce „nebrzdí“ tolik jako jejich vrstevníky v zahraničí. Ačkoliv řeší podobné problémy, jako jsou vysoké výdaje a obavy z nedostatečných rezerv, stále se jim daří večer zaklapnout pracovní počítač a neodpovídat na zprávy. Takto alespoň odpověděli čtyři z deseti českých zástupců a zástupkyň generace Z a mileniálů.
Respondenti a respondentky ze zahraničí také často uváděli, že se obávají, že přijdou o práci. Tento problém však české vrstevníky a vrstevnice tolik netrápí.
Čechy a Češky klima tolik netrápí
Životní prostředí ovlivňuje kariéru, což potvrdilo šest z 10 světových příslušníků a příslušnic generace Z a mileniálů. V uplynulém měsíci se mladí lidé obávali o stav planety. Udržitelné myšlení firmy se pro ně proto při výběru práce a zaměstnavatele stává pomalu nejvýznamnějším kritériem.
Jak se to projevuje? Více než polovina respondentů před nástupem do nové práce zkoumá dopad značky na životní prostředí. Každý šestý příslušník a příslušnice z mladších generací už dokonce změnil zaměstnání nebo odvětví kvůli obavám o klima. V budoucnu to tak plánuje mimochodem přibližně čtvrtina lidí.
Úzkosti z klimatických změn však mladí lidé v Česku tolik nepociťují, a pokud ano, jde jen o zhruba čtyři z deseti mileniálů a mladých z generace Z. Podobné smýšlení se však týká i jejich zaměstnavatelů. Zatímco globálně uvedla více než polovina účastníků průzkumu, že jejich firma pracuje na snižování své uhlíkové stopy, v Česku to řeší jen třetina z nich.
