Na vývoj čipu s lidskou mozkovou tkání poskytne armáda téměř 6 milionů korun. Vědecký tým předpovídá budoucnost počítačů

Jak jsme tě informovali, v loňském roce vytvořili vědci z Monash University v australském Melbourne takzvaný DishBrain. Jde o biohybridní počítačový čip s asi 800 tisíci lidskými a myšími mozkovými buňkami vypěstovanými na soustavě mikroelektrod tohoto čipu. Tyto mozkové buňky se za pouhých pět minut naučily hrát populární videohru Pong. Na další vývoj nyní vědecký tým dostal grant přímo od australské armády.

7. července 2023 v 13:08 Čas čtení 1:12 Uklízeč vypnul mrazák v laborce, protože pípal. Zničil pětadvacetiletý výzkum za 21 milionů korun

Historický zásah laboratorních mozkových buněk do okolního světa

Soustava mikroelektrod v srdci DishBrain byla schopna snímat aktivitu mozkových buněk a stimulovat je elektrickými signály. Výzkumníci vytvořili verzi videohry Pong, v níž byly mozkové buňky napájeny pohyblivým elektrickým stimulem, jenž vyjadřoval, na které straně „obrazovky“ se nachází míček a jak daleko od pálky je. Nechali mozkové buňky působit na pádlo a pohybovat jím doleva a doprava.

Bylo to zřejmě poprvé, co laboratorně vypěstované mozkové buňky nejen vnímaly okolní svět, ale také do něj aktivně zasahovaly.  

„Tyto programovatelné čipy, které spojují biologické výpočty s umělou inteligencí, mohou v budoucnu překonat výkon stávajícího hardwaru založeného čistě na křemíku,“uvedl vedoucí výzkumu Adeel Razi. Výstupy výzkumu by se podle něj mohly uplatnit v řadě pokročilých technologií, například v robotice, automatizaci, rozhraní mezi biologickou tkání a strojem nebo vývoji léčiv. Mohl by vzniknout nový typ strojové inteligence, která se dokáže učit po celou dobu svého života.

20. července 2023 v 14:27 Čas čtení 1:21 Sex ve vesmíru by mohl být velký problém, na který nejsme připraveni, varuje odbornictvo

Výzkum, který vědci provedli ve spolupráci s melbournským startupem Cortical Labs, nadchl i australský Úřad národního zpravodajství a Národní bezpečnostní vědecké a technologické centrum (NSSTC), které na něj z vládního programu vojenských a bezpečnostních technologií dokonce přispělo grantem ve výši 407 000 australských dolarů. V přepočtu se tak vědci dočkají bezmála šesti milionů korun.

Podle Raziho se grant využije k vývoji lepších strojů s umělou inteligencí, které budou kopírovat schopnost učení biologických neuronových sítí. „To nám pomůže zvýšit kapacitu hardwaru a metod do té míry, že se stanou životaschopnou náhradou za křemíkové počítače,“ doplnil vědec.