Myanmarské lídryni Aun Schan Su Ťij, která byla ve vazbě od svého sesazení během vojenského převratu v roce 2021, byla udělena milost. Stalo se tak v rámci amnestie vyhlášené juntou u příležitosti náboženského svátku.
Aun Schan Su Ťij byla zatčena 1. února 2021 po převratu, kterým se opět dostali k moci barmské ozbrojené síly a který vyvolal protesty v celé zemi. Následně proti ní bylo vzneseno několik obvinění z korupce, přechovávání nelegálních vysílaček či nedodržování omezení během pandemie covidu-19. V několika procesech byla odsouzena ke 33 letům vězení. S odvoláním na barmská státní média o tom v úterý informovala agentura TASR s odkazem na AFP.
Milost se týká pěti z 19 rozsudků vynesených vůči Su Ťij, napsal na svém webu francouzský deník Le Figaro. Zatím není jasné, zda udělení milosti povede k jejímu propuštění.
Od jejího zatčení byla Su Ťij viděna jen jednou – na nekvalitních fotografiích, které pořídila státní média v soudní síni v novém hlavním městě Nepjito.
Spolu s významnou političkou bylo osvobozeno 7 tisíc dalších vězňů
Podle zpráv barmských médií o omilostnění Aun Schan Su Ťij rozhodl předseda rady státní správy. Spolu s ní dostalo milost více než 7 tisíc vězňů. Amnestie byla vyhlášena u příležitosti buddhistického půstu, který začíná v úterý a je vzpomínkou na Buddhovo první veřejné vystoupení v Sarnátě v Indii před více než 2500 lety.
Tento buddhistický půst trvá tři měsíce. Během nich se buddhisté zdržují konzumace masa, alkoholu a kouření. Scházejí se, jako oběť do pagod přinášejí květiny a obvykle darují i nová roucha buddhistickým mnichům.
Proti držitelce Nobelovy ceny za mír se během její kariéry ozvala i kritika
Během své politické kariéry byla Su Ťij vlivnou lídryní opozice, generální tajemnicí strany Národní liga za demokracii. Byla i ministryní zahraničních věcí a státní kancléřkou – de facto premiérkou. Během působení v této funkci si vysloužila kritiku více zemí, organizací a osobností za nečinnost při genocidě příslušníků muslimské menšiny Rohingů v Jakchainském státě a odmítnutí uznat, že se tam barmská armáda dopustila masakru.
V roce 1990 jí byla udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení a v roce 1991 se stala nositelkou Nobelovy ceny za mír.
