V Praze teď vidíš duhu na každém rohu. LGBT+ lidé i jejich allies slaví svou identitu na festivalu Pride. Budou chtít jásat i po dalším projednávání zákona o manželství pro všechny?
„Neměl jsem dosud potřebu vyoutovávat se veřejně, ale jinak to už nejde. Mám toho dost,“tweetoval na konci června novinář Filip Harzer (Seznam Zprávy). Rozhodl se „jít s barvou ven“ po vyhrocené debatě ve sněmovně, po které sice zákon o manželství pro všechny prošel do druhého čtení, ale předcházela mu velmi expresivní a místy homofobní slovní přestřelka poslanců a poslankyň.
„Narovnání práv není reality show, i když to tak na sítích a v parlamentu vypadá,“ pokračuje ve svém dlouhém vlákně reportér. Tahle politická „show“ se navíc umocňuje tím, že odpůrci tohoto zákona přišli s protichůdným návrhem – chtějí zapsat do ústavy, že manželství je svazek muže a ženy.
Do druhého čtení prošly oba návrhy.
A oba návrhy se nyní budou projednávat ve sněmovních výborech. Rozehrává se tak strategická šachová partie. Tedy s tím, že figurky jsou občané této země. Jak je ale vlastně tato hra rozehraná, jací hráči ji hrají a jakou mají podporu svých týmů?
Čísla hovoří jasně
Do druhého čtení podpořilo zákon o manželství pro všechny 68 poslanců a poslankyň ze 141 přítomných, 15 ze zdrželo. Pro návrh o ústavním zakotvení manželství jako svazku muže a ženy hlasovalo 86 poslanců a poslankyň. Čistě matematicky z toho vyplývá jasná podpora konzervativního a podle mnohých diskriminujícího kroku Poslanecké sněmovny. Na ústavní změny je ale nutná podpora 120 poslanců a poslankyň. A tak se tým manželství pro všechny nevzdává.
„Pracujeme (my, kteří předkládáme manželství pro všechny) na tom, aby zákon prošel a zároveň neprošla ústavní novela,“ potvrzuje pro Refresher předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Právě ona je jednou z lídryň skupiny, které se o narovnání LGBT+ práv zasazují.
Hlavními „tahouny“ zákona ve sněmovně jsou kromě ní také například Josef Bernard (STAN), Klára Kocmanová (Piráti), Taťána Malá (ANO), Barbora Urbanová (STAN) nebo Martina Ochodnická (TOP 09). Podporují je kluby TOP 09, Pirátů, STANu a menší části ODS.
Konzervativní tábor a hlavní prosazovatele ústavních změn vedou především Marek Benda (ODS) a Aleš Dufek (KDU-ČSL). Ti mají svoje hlasy především u klubů KDU-ČSL, SPD a větší části ODS.
„Nevím, proč jsem označován za homofoba. Já jsem nikdy ani žádného gaye nepoznal. Pokud mi to ten člověk neřekne, já na to nemám buňky. Míra agresivity liberální strany je na mě veliká,“ prohlásil nedávno v epizodě podcastu Insider poslanec Marek Benda. Řekl také, že v tomto tématu nejde o to, „srovnat práva“.
„Můj názor je ten, že ve sněmovně není většina pro manželství pro všechny. Pokud budou zastánci rozumní, dá se udělat nějaký kompromis,“ dodal Benda.
Spor o název
Pekarová Adamová také zmiňuje to, na čem se pravděpodobně v celé diskusi v druhém čtení bude lámat chleba – tedy pojem „manželství“. „Zatím nechci předjímat, ale pokud se přistoupí ke kompromisu, kde bychom slevili z názvu – tedy například místo manželství bychom nazývali svazek partnerství při současném narovnání práv, a to včetně rodičovských –, pak je dle mého názoru velká šance, že zákon prosadíme,“ vysvětluje předsedkyně.
Je to jen prohloubení nerovnosti, nepatří to do ústavy.
Totéž potvrzuje i poslankyně z hnutí ANO Taťána Malá: „Bude úspěch, pokud se nám podaří prosadit, aby stejnopohlavní páry měly stejná práva, jen s variantou jiného názvu pro ten svazek,“ říká Refresheru.
Pro Malou je ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy neakceptovatelné: „Je to jen prohloubení nerovnosti, nepatří to do ústavy,“ dodává.
Podle dalších poslanců a poslankyň, se kterými dále mluvil Refresher, však existuje varianta, kdy se poslanci a poslankyně dohodnou na ústupku v podobě názvu „manželství“ a tím pádem by nastala téměř volná cesta k tomu, aby se „manželstvím“ myslel opravdu svazek muže a ženy, možná i v české ústavě.
„Některým poslancům to přišlo jako dobrý nápad,“ potvrzuje také Malá s tím, že si však neumí představit, že by tento návrh opravdu prošel skrze Ústavně-právní výbor, který bude téma projednávat, a to možná už na konci srpna po parlamentních prázdninách.
Marek Benda ale v podcastu víceméně potvrzuje, že tento krok považuje za součást kompromisu, o kterém mluvil dříve. „Bylo by nejlepší, kdyby se současně řeklo, že do listiny napíšeme, že manželství je skutečně svazek muže a ženy. Je lehce bizarní psát do listiny, že čeština platí. Ale jsme v situaci, v jaké jsme,“ říká poslanec za ODS.
Mezi dalšími spornými body, o kterých se v rámci zákona o manželství pro všechny diskutuje, jsou adopce dětí. U nich ale skupina podporovatelů ustupovat nehodlá. Ve hře je také téma tzv. surogátního mateřství (tedy náhradní mateřství, kdy je embryo rodičů implementováno do dělohy náhradní matky, pozn. redakce), které v Česku nemá jasnou legislativu. Zde se naopak jedná o konzervativnějším postupu.
Vládní hlas
„Štve mě, že zákon o manželství pro všechny ještě není. Ujíždí nám vlak. Když se podívám na civilizovaný svět, tam už rovnost manželství vyřešili a přijali. My se tady točíme v diskusi, která je pořád dokola. Přijde mi, že je to nějaký import kulturních válek, že si konzervativci vybrali téma,“ rozohnil se pro Refresher ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Byl by to ústupek od lidských práv, která jsme si od roku 1989 vybudovali.
Téma je pro něj podle jeho slov klíčové, což potvrzuje i svou záštitou nad aktuálním festivalem Pride (společně také s Markétou Pekarovou Adamovou nebo Vítem Rakušanem).
„Je to společenská otázka, na které bychom se měli zmobilizovat,“ pokračuje ministr s tím, že pokud manželství pro všechny podporuje společnost, měl by to zohlednit i Parlament ČR. A na to existují data. Podle výzkumu GLOBSEC podporuje práva LGBT+ lidí vstoupit do manželství 72 procent Čechů a Češek.
Ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy naopak považuje za extrémně nebezpečné. „Byl by to ústupek od lidských práv, která jsme si od roku 1989 vybudovali,“ dodává.
Jsme občané druhé kategorie
„Varianta jiného názvu by pro mě přijatelná nebyla,“ odpovídá na otázku Refresheru Filip Harzer po více než měsíci od hlasování ve sněmovně. „Nemám zájem být považovaný názvoslovně ani jinak za člověka druhé kategorie. Odmítám přistupovat na kompromis s homofoby a homofobkami, kteří se maskují za svůj konzervatismus východoevropského typu,“ pokračuje novinář.
Jiný název znamená stále jinou kategorii člověka.
Dodává, že když platí daně, volí, má povinnosti jako ostatní, chce stejná práva. „Jiný název znamená stále jinou kategorii člověka,“ říká.
A jak na něj diskuse ve společnosti i politice působí? „Na jednu stranu jsem rád, že na to téma došlo a že se věc konečně řeší. Na druhou stranu se u sledování těch debat nemůžu soustředit na práci a jsem podrážděný. A taky neuvěřitelně nahněvaný kvůli všem hloupostem a urážkám, které zaznívají vlastně na moji adresu,“ dodává Harzer.
Co teď?
Tento týden mají poslanci a poslankyně ještě prázdniny. Jakmile se vrátí do sněmovních lavic, oba návrhy se začnou projednávat ve výborech, což by se mělo stát pravděpodobně v průběhu září. Tam se rozhodne, v jaké podobě se budou opět předkládat k hlasování celé sněmovny.
Otázkou zůstává, jaký postoj nakonec zaujmou poslanci a poslankyně klubu hnutí ANO, kteří jsou tématem nejvíce roztříštění na obě strany, když i jejich šéfka Alena Schillerová zastává konzervativnější názor.
Téma pro tebe v Refresheru budeme bedlivě sledovat i nadále.
S prosbou o vyjádření redakce oslovila i poslance Marka Bendu, do vydání textu však nereagoval. Nutno dodat, že jsou nyní tzv. parlamentní prázdniny.
