„Dřív jsme se do barev strojili až tady na Václaváku, teď už v oblečení i s vlajkami jezdíme přímo ze sídlišť a zůstává to bez povšimnutí,“ říkají.
V řadě zemí stále nejsou LGBITQ+ práva přijímána tak, jak by měla. Své o tom ví třeba Nordine, který žije v Belgii, ale původně pochází z Alžírska. „Gay práva tam nejsou lidská práva, je to tam zaseklé v čase,“ vysvětluje.
Na Pridu je společně i se známým z USA a Martinem z Prahy. „Praha je krásná a komunita se tu hezky sjednocuje, tak jsme to chtěli podpořit,“ říká. „A taky se trochu seznámit s dalšími lidmi a pobavit se,“ dodává Martin.
Podle něj je sice situace rozhodně lepší než v Alžírsku, ale s vývojem spokojený není. „Je to tu tak posledních pět let ve stadiu divné stagnace. Je tu řada lidí i politiků, kteří si myslí, že můžeme být rádi za to, že nás nemlátí na ulici jako v Rusku, a to má stačit,“ říká.
„Mám taky trochu pocit, že v rámci komunity se hodně řeší gay lidé a jsou už poměrně dobře přijímaní, ale zapomíná se na nebinární a trans lidi, kteří se často vynechávají z jakékoliv debaty,“ doplňuje ho Američan.
Další účastnice pochodu, Barbora a Nela z Třebíče, ale upozorňují na to, že například v menších městech je i u nás na LGBTIQ+ lidi občas pohlíženo špatně. „V Praze se cítíme určitě lépe. Na malém městě nás hodně lidí zná a někdy je nepříjemné dávat veřejně najevo, že jsme queer,“ říkají.
Na Pride přijely úplně poprvé. „Chtěly jsme jet už loni, ale nevyšlo to. Jsme tu ale proto, že chceme poznat víc lidí, jako jsme my, a také zažít tu atmosféru,“ říkají. „A taky ukázat, že tu prostě jsme a chceme stejná práva,“ dodávají.
Kromě podporovatelstva a samotných členek a členů LGBTIQ+ komunity přilákal Pride i křesťanské aktivisty. Právě v jejich blízkosti v ulici Na Příkopech potkáváme Víta a Willa. Poté, co muž s transparentem hlásajícím, že se má účastnictvo pochodu obrátit na Boha, aby je očistil od jejich hříchů, vykřikuje, že homosexuální sex je ohavnost, vybíhají účastníci*účastnice z davu a začínají se přímo před ním objímat.
Jejich gesto následují i další a hlasitě skandují. „Já jsem prostě už unavený z toho, že mi tady někdo upírá vlastní identitu na základě dva tisíce let staré knížky,“ vysvětluje Vít, který dorazil z vesnice poblíž Rychnova nad Kněžnou.
„Mám pocit, že homofobní názory na té vesnici pořád dost cítím. Ale mezi svými lidmi v trans humanistických a cyberpunk komunitách vůbec,“ vysvětluje.
Podobně to vidí i Will. „V posledním roce jsem se hodně našel a chci jen vykřičet do světa, jak jsem šťastný.“ I podle něj jsou některé komunity LGBTIQ+ lidem více otevřené než jiné. „Jsem hodně v cosplayerské a umělecké sféře a mám pocit, že tam se to přijímá dobře. Jsme už pro všechny stejně ti divní, co sedí někde doma zavření a něco dělají na počítači,“ říká se smíchem.
