Akademici a akademičky z českých vysokých škol, kteří jsou sdruženi v iniciativě Hodina pravdy, chtějí v říjnu stávkovat. Iniciativa sdružuje vyučující a studentstvo humanitních a společenských oborů.
Stávka je zatím plánovaná na jeden den, vysokoškolští učitelé a učitelky ale nevylučují ani delší protesty. ČTK to dnes sdělili zástupci iniciativy. Důvodem ke stávce je podle nich podfinancování VŠ a to, že situaci univerzit vláda a ministerstvo školství (MŠMT) dostatečně neřeší. Podle akademiků a akademiček hrozí, že málo peněz dostanou univerzity i v roce 2024, uvedli to s odkazem na dosavadní návrhy státního rozpočtu a vyjádření politiků.
Kvůli nízkým odměnám se v některých městech protestovalo už na jaře. V uskupení Hodina pravdy je zapojeno 13 fakult z devíti univerzit v Česku, z toho osm je filozofických fakult. V březnu se protestů zúčastnily nižší tisíce lidí, na podzim organizátorstvo plánuje intenzivnější protestní akce. Prozatím se chystá jednodenní stávka v říjnu, konat by se ale mohla i dlouhodobější, která by zasáhla do zkouškového období a narušila tak konání státnic.
„Uvědomujeme si, že jde o extrémní krok, který by mohl zkomplikovat studentům dokončení studia a získání diplomů. Vzhledem k tomu, že se naše ostatní možnosti pomalu vyčerpávají, nelze jej vyloučit. Je to jeden z legitimních způsobů, jak dát jasně najevo, že za těchto ponižujících podmínek odmítáme dále pracovat a vzdělávat budoucí generace,“ řekl Ondřej Švec z Univerzity Karlovy.
Katastrofální situace
Vláda a MŠMT se podle iniciativy situací na vysokých školách nezabývají. Podíl výdajů na vysokoškolské vzdělávání ze státního rozpočtu dosahuje historického minima. Výdaje klesly z 0,66 procenta HDP v roce 2009 na letošních 0,42 procenta HDP, upozorňuje Hodina pravdy.
V rozpočtu na rok 2024 ministerstvo financí navrhlo rozpočet resortu školství meziročně snížit, podle nedávného prohlášení ministra školství Mikuláše Beka (STAN) rozpočet pro vědu a vysoké školství v roce 2024 v porovnání s letošním rozpočtem klesat nebude. Podle něj je na tom shoda ve vládě, přestože se o podobě rozpočtu stále vedou debaty.
Podle členstva iniciativy Hodina pravdy představuje zachování výše rozpočtu pro VŠ pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit. Výdaje na vysokoškolské vzdělávání navíc vzhledem k inflaci reálně poklesnou, sdělili.
Pokračovat tak podle nich bude i „katastrofální“ finanční situace humanitních a společenskovědních fakult, které jsou podfinancované nejvíce. Nízké rozpočty pracovišť se odráží na nízkých mzdách jejich personálu. Někteří učitelé a učitelky humanitních a sociálněvědních oborů proto podle předsedy Asociace děkanů filozofických fakult Jana Stejskala odchází učit na základní a střední školy, na nichž jsou podle něj odměny vyšší.
Ministr Bek dříve řekl, že za nízké mzdy akademiků a akademiček na některých fakultách může špatné řízení těchto pracovišť. Na podfinancování univerzit si stěžují i rektoři, rektorky a lidé z Rady VŠ, kteří spolu s odbory rovněž avizovali na podzim protesty. Podle zástupců vysokých škol je nutné zvýšit podíl jejich financování v Česku na úroveň 0,65 procenta HDP. Dlouhodobě upozorňují, že univerzity čeká v souvislosti s demografickým vývojem v zemi v následujících letech nárůst počtu zájemců o studium.
Podle návrhu rozpočtu na rok 2024, který připravilo ministerstvo financí, by mělo mít MŠMT v roce 2024 na výdaje 235,75 miliardy korun, tedy o 29,27 miliardy korun méně než letos. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy víc než loni.
