Proč je nepřítomnost žen ve vedení jednotlivých kanálů problematická, je třeba o ní mluvit a nemůže nám stačit, že ženy dominují lidským zdrojům a archivu České televize? Protože českým médiím jako takovým vládnou muži, to je holý fakt. Právě muži na zmíněných pozicích ve výrazné míře rozhodují o tom, které události se dostanou k diváctvu a jakým způsobem budou podány, navzdory počtu žen v oddělení lidských zdrojů.
Bylo by naivní si myslet, že to budou právě veřejnoprávní média, která půjdou v Česku v genderové rovnosti těm ostatním příkladem. Pravidelným sledováním zpráv lze snadno nabýt dojmu, že situace je vyrovnaná. Vždyť zprávy uvádí stejný počet mužů i žen (snad s výjimkou sportovních zpráv, kde se střídají tři moderátoři a jedna moderátorka, ale „na ženu velmi kvalitně“) a reportérkami se to v nich také jenom hemží. Zde ale veškerá genderová rovnost končí.
Pokud se totiž bavíme o manažerských pozicích, je situace zcela jiná. Podrobněji ji letos na jaře pro server Seznam Zprávy zpracovala datová novinářka Kateřina Mahdalová. Z její analýzy vyplynulo, ze v širším vedení redakcí České televize je devět žen a dvacet sedm mužů. Podobný nepoměr funguje také v Českém rozhlase (šest žen a sedmnáct mužů) a České tiskové kanceláři (tři ženy a šestnáct mužů).
Nerovné zastoupení mužů a žen v nejsledovanějších diskusních pořadech reflektuje jejich nerovné zastoupení v mocenských pozicích – pokud v politice a ekonomice výrazně dominují muži, nelze čekat, že to v publicistickém či zpravodajském mediálním obsahu bude odlišné.
Vzácně jsou ženy zastoupeny také ve vedení zpravodajství ČTK, v České televizi zase v případně domácího zpravodajství. Problematická je také (ne)přítomnost žen v mediálních radách. Konkrétně v patnáctičlenné Radě ČT zasedá jediná. Hůř je na tom už jen Český rozhlas, který ve svých řadách nemá ani jednu ženu.
S výše zmíněnými jevy také úzce souvisí počet hostů*hostek, které si Česká televize zve do svých pořadů a debat. Z loňského mediálního průzkumu pro časopis Heroine například vyplynulo, že v případě Otázek Václava Moravce představovali muži v roce 2021 81 procent diskutujících. Na obranu České televize – podobného skóre dosáhla také komerční Partie Terezie Tománkové z dílny CNN Prima News.
„Nerovné zastoupení mužů a žen v nejsledovanějších diskusních pořadech reflektuje jejich nerovné zastoupení v mocenských pozicích – pokud v politice a ekonomice výrazně dominují muži, nelze čekat, že to v publicistickém či zpravodajském mediálním obsahu bude odlišné,“ okomentovala výzkum Jitka Adamčíková z organizace Ženy v médiích, iniciativy za posílení postavení žen v tomto odvětví. Tématu se Refresher věnoval v tomto komentáři.
Řešení paradoxně přináší nové vedení
Aby tento článek nevyzněl jen jako kritika nového ředitele a jeho týmu – s nástupem Jana Součka by k pozitivním změnám v nerovnoměrném genderovém postavení přece jen dojít mohlo. I když se ženy na tiskové konferenci mezi přítomnými muži ztrácely, pořád jde o vyšší podíl žen, než byl dosud.
S možným řešením ve zpravodajství a publicistice pak přišel nový šéf této divize Petr Mrzena, který slibuje posílit řídící strukturu o více žen. Chce dosáhnout cíle 50 procent mužů a 50 procent žen.
To pozitivně hodnotí také Ženy v médiích.
„Vítáme, že Jan Souček a Petr Mrzena slibují padesátiprocentní zastoupení žen ve zpravodajství ČT, a to nejen co se týká obsahu, ale i pozic, skrze které je možné tvorbu obsahu ovlivnit. Je to poprvé, kdy vedení veřejnoprávního média v Česku takový závazek přijímá. Věříme, že se tohoto cíle podaří dosáhnout i na pozicích vedoucích odpovědných za obsah vysílání, které jsou zatím obsazeny muži,“ uvedla za iniciativu Jitka Adamčíková. Zatím nám tak musí stačit, že ženy vládnou alespoň lidským zdrojům, archivu a licenčnímu útvaru. Ale jak by řekl klasik: Není to málo, Antone Pavloviči?
