Stát jako by měl pro mladé lékaře a lékařky jasný vzkaz: Zapomeňte na osobní životy, dřete jako koně a neste odpovědnost za lidské životy. Nepřítomnost se neodpouští. Novelu o „dobrovolných“ přesčasech komentuje redaktorka Tereza Šnajdrová.
Sněmovna v pondělí 12. září opět schválila dočasné zavedení přesčasů pro lidi pracující ve zdravotnictví. Na novelu zákoníku práce se okamžitě snesla vlna kritiky. Už nyní totiž mnoho mediků a mediček odchází za lepšími pracovními podmínkami do zahraničí a s nařízením přesčasů lze očekávat, že takových bude přibývat.
Kdo by taky s chutí přijal nabídku s nulovým osobním životem, prací od nevidím do nevidím a ještě v takovém stavu odpovídal za lidské životy? Začne snad stát lékařům a lékařkám ke stravenkám přidávat také pytlíčky s pervitinem, aby tento tlak ustáli?
832 hodin přesčasů ročně
Novela zákoníku práce nařizuje, že lékaři a lékařky budou muset v případě nedostatku personálu legálně pracovat až 832 přesčasů ročně. Mladí lékaři a lékařky přitom už nyní mají stovky přesčasů a s přijetím novely hrozí, že se jim mezi směnami snad ani nevyplatí chodit domů. Ale bacha! Za lůžko v nemocnici si budou muset zaplatit. Budou se snad i sami operovat?
Lidé pracující ve zdravotnictví se proto sešli na Ministerstvu zdravotnictví, kde se před šéfy některých nemocnic proti novele ohradili. Jenže jak zjistil Deník N, jejich slova padala na neúrodnou půdu.
„Pondělní jednání bychom rozhodně nenazvali jako vstřícné. Našim představám o fungování služeb v nemocnicích se přítomní vysmáli. Měli jsme prostor říct svoje názory, ale vyslyšeny nebyly, nebyla ochota o nich jednat. Bylo nám naznačeno, že nevíme, o čem mluvíme,“ komentoval jednání šéf Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda.
Šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík měl na kritiku reagovat tím, že mnoho lidí chce přesčasy dělat dobrovolně a výjimkou nejsou ani mladí lékaři a lékařky na ortopedii v jeho nemocnici, kteří mají až 2 000 hodin přesčasů ročně. Na námitku, že takové množství přesčasů je nelegální, odvětil pouze to, že pokud to bylo dohodnuté, nejedná se o nelegálnost. Logicky.
Chápu to tedy správně, že pokud mi zaměstnavatel nařídí, abych v práci i bez řidičského oprávnění řídila vozidlo, a já na to kvůli finanční či jiné situaci kývnu, nebude to nelegální, protože to bylo dohodnuté? A co dohodnuté pojistné podvody, ty jsou také v pořádku?
Trolley problem
Fungování zdravotnictví v Česku se řítí do maléru. Je to jako trolley problem, ve kterém selhaly brzdy i záložní brzdicí systém a strojvedoucí raději za jízdy vyskočil, aby si alespoň někdo zachránil život. Ministerstvo zdravotnictví už dlouho bojuje s problémem, kdy mladí lékaři a lékařky po úspěšném dokončení školy utíkají za lepšími podmínkami do zahraničí, a jak se zdá, takových by mohlo přibývat.
Plán, který zahrnuje téměř tisíc hodin přesčasů ročně, je totiž přesným opakem toho, co by mělo ministerstvo udělat. Chceme lékaře a lékařky nalákat, nebo odlákat?
„Myslím, že ve zdravotnictví bude chtít pracovat čím dál míň lidí, což situaci ještě zhorší. Zdravotníci budou přepracovaní a budou dělat mnohem víc chyb. Myslím si, že nikdo nechce, aby na něm operoval někdo, kdo už je 24 hodin bez spánku. Už teď vidím sestry, doktory a další zdravotnický personál pospávat na směnách, což sice jde, pokud jsi na klidném oddělení, ale pokud jsi na sále, kde celý den stojíš a nemůžeš se ani poškrábat, tak to nejde,“ řekla pro Refresher studentka Františka N., která má v současné době praxe ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí. A podobně to pravděpodobně cítí více mladých mediků a mediček.
Pořiď si hru Operace a odoperuj se sám*sama
Unavený a přepracovaný personál navíc znamená větší chybovost. A to je něco, co si při práci s lidskými životy nemůžeš dovolit. Pokud sedíš za počítačem a zaměstnavatel ti nařídí zůstat v práci o pár hodin déle, pravděpodobně tě to sice naštve, ale přežiješ to. A teď si představ, že by takový rozkaz přišel po 12hodinové směně a měl*a by ses vrátit na sál. Ve chvíli, kdy únavou přestáváš vidět a tvůj mozek už pravděpodobně neslouží tak, jak by měl.
Pořád se snažím přijít na to, jak šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na tento geniální nápad týkající se přesčasů přišel. Představuji si ho, jak leží naložený ve vaně, důležitě si mne bradu, když tu ho napadne: Nedostatek lékařů a lékařek vyřeším tím, že jim přidám práci! Pak ani nebudou mít čas přemýšlet nad tím, že by mohli odejít! Oni totiž nebudou mít čas na nic! „Heuréka!“
Pokud to takto půjde dál a mladí medici a medičky budou čím dál více vykořisťováni, stane se i z jindy banální operace slepého střeva risk, během kterého by mohli lidé přicházet o životy.
Co přijde dál? Bude Ministerstvo zdravotnictví do každé české rodiny distribuovat dětskou hru Operace, na které budou členové rodiny trénovat a toho slepáka si příště raději vyoperují sami? Bojím se to vůbec napsat, aby se toho nějaký chytrák s fištrónem nechytl a zítra to pyšně neprezentoval na resortu zdravotnictví.
Teď už jen zbývá legalizace pervitinu
Jedno mi ale stále vrtá hlavou. Na takovou únavu organismu a funkci mozku je krátký i ten Válek. Jak má tedy v plánu vyřešit únavu lékařů a lékařek, kteří už nyní melou z posledního? Začnou ke stravenkám na obědy dostávat také pytlíčky plné zázračných bílých krystalků, které jim jen na pár šňupů dodají energii?
Pokud bude takový výrazný zásah do pracovní doby lékařů opravdu legální, pak by měl být legální i pervitin. Tady totiž slova kapely Mirai „když nemůžeš, tak přidej víc“ neplatí. Organismus člověka totiž neobelže ani Válek, ani žádná novela.
