Mořský led v okolí Antarktidy dosáhl letos nejmenší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Vyplývá to z předběžné analýzy satelitních údajů, kterou v pondělí zveřejnilo americké Národní centrum údajů o sněhu a ledu (NSIDC).
Maximální rozloha antarktického ledu letos dosáhla plochy pouhých 16,96 milionu čtverečních kilometrů; tento údaj se vztahuje k 10. září. Je to přibližně o 1,03 milionu kilometrů méně než předchozí nejnižší údaj z roku 1986, informuje TASR na základě zpráv agentur AFP a Reuters.
Antarktický mořský led dosahuje maximální rozlohy během chladných zimních měsíců. Vzhledem k nástupu jara na jižní polokouli se rozloha ledu už letos zřejmě nezvětší. „Jde o rekordně nízkou rozlohu antarktického ledu, ubylo ho téměř na celém kontinentu, nejen na jednom místě,“ konstatoval Walt Meier z NSIDC.
Vědecký tým z NSIDC letos zaznamenal i nejmenší rozlohu antarktické ledové pokrývky na vrcholu léta, když měla pouhých 1,79 milionu kilometrů čtverečních. Ledu je letos málo i na opačné straně světa, v Arktidě, kde právě končí léto. Rozloha ledu tam dosáhla pouhých 4,23 milionu kilometrů čtverečních. Jedná se o šestou nejnižší hodnotu za posledních 45 let.
Rozloha antarktického mořského ledu byla po několik desetiletí stabilní, jistý čas dokonce stoupala, od srpna 2016 se však rapidně zmenšuje. Vědecká obec diskutuje o příčině tohoto stavu, přičemž někteří lidé odmítají spojení mezi globálním oteplováním a zmenšováním rozlohy mořského ledu. Důvodem jsou nepřesné předpovědi modelů v minulosti. „Někteří vědci se obávají, že pokles rozlohy by mohl souviset s oteplováním horní vrstvy oceánu,“ dodává NSIDC.
Tání mořského ledu nemá bezprostřední vliv na hladiny moří, protože vzniká zmrznutím mořské vody. Zmenšování ledové pokrývky však může urychlit oteplování planety, neboť bílá ledová plocha odráží více slunečního záření než tmavší oceánská voda.
Ústup mořského ledu zároveň obnažuje pobřeží Antarktidy. To je více vystaveno působení mořských vln, které mohou způsobit erozi pevninského ledu tvořeného sladkou vodou. Pokud by došlo k roztání pevninského ledu, způsobilo by to katastrofické zvýšení mořské hladiny. Vlny dorážející na pobřeží by tam však mohly nanést vrstvu sedimentů, což by částečně oddálilo hrozbu stoupání hladiny oceánů, uzavírá NSIDC.
