Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomenou na několika místech v Česku.
Dvacetiletý vysokoškolský student se upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, na následky popálenin zemřel za tři dny 19. ledna 1969. Jeho památku si lidé připomenou na nádvoří pražského Karolina i u jeho památníku na Václavském náměstí. V Děčíně bude u příležitosti dnešního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce.
Lidem se v úterý otevře nádvoří Karolina, sídla rektorátu Univerzity Karlovy, takzvaný Husův dvorek, kde byla vystavena rakev s Palachovými ostatky. Památku Jana Palacha tam uctí zástupci akademické obce, studenti i veřejnost. Na tragický čin budou politici, zástupci akademické obce, zástupci hlavního města Prahy i pamětníci či současní studenti vzpomínat také u památníku pod Národním muzeem, tedy v místech, kde se Palach upálil. Lidé přijdou i k hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech či k pamětní desce na filozofické fakultě, kde Palach studoval.
Palachův odkaz si připomenou lidé i v Děčíně, kde bude slavnostně odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce od architekta Davida Vávry. V Mělníku připomene památku výstava dosud nepublikovaných fotografií. Výstavou fotografií uctí památku i v Kutné Hoře. Čin si připomenou lidé i ve Zlíně, kde by měl v centru vzniknout světelný řetěz ze svíček.
Jan Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 – v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Jan Palach.
O Palachovi představitelé komunistického Československa i média 20 let mlčeli, tabu bylo i jméno Zajíce. Přesto lidé na jejich činy nezapomněli. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v nejsilnější protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici. O několik měsíců později totalitní režim padl. Palachova i Zajícova památka se mohla svobodně připomínat až po listopadu 1989. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
