Psychické obtíže se týkají značné části české populace, přesto se o nich veřejně nemluví dostatečně.
„Je důležité, abychom o psychických potížích mluvili otevřeně, bez studu a strachu z odsouzení. Jen tak můžeme odstranit tabu, které kolem duševních onemocnění stále přetrvává,“ připomíná zakladatelka neziskové organizace Loono MUDr. Kateřina Šédová. Ostych říct si o pomoc přitom často potíže ještě zhoršuje.
Problémy s mentálním zdravím navíc patří mezi časté příčiny pracovní neschopnosti, předčasného odchodu do důchodu a invalidity. Ovlivňují je nejen genetické či biologické faktory, ale i životní styl a prostředí. Mezi hlavní rizikové faktory patří například dlouhodobý stres, kterému je většina populace vystavena.
Deprese, úzkosti i vyhoření
Mezi nejčastější psychické obtíže patří úzkostné poruchy, které se projevují i tělesnými příznaky, jako je bušení srdce, nevolnost, stažení nebo ztráta dechu. Mohou také ovlivnit kvalitu spánku. Úzkosti jsou v tomto případě časté, intenzivní a neúměrné situaci. Přichází také v atakách, které mohou přijít náhle, během minut dosáhnout maxima a poté odeznít.
Více než 330 milionů lidí na světě podle Světové zdravotnické organizace trpí depresí. Mezi typické projevy patří pokleslá nálada, ztráta radosti ze života, únava, pocity prázdnoty, podrážděnost, poruchy spánku, koncentrace a paměti, snížená či zvýšená chuť k jídlu. U těžších forem se mohou objevit i bludy a halucinace. V Česku se deprese podle odhadů týká zhruba 700 000 lidí.
Ve společnosti je bohužel velmi rozšířený i syndrom vyhoření, tedy onemocnění vznikající z dlouhodobého pracovního stresu. Mezi typické psychické příznaky patří únava, pokles výkonnosti a kreativity, deprese, úzkost a pocit zklamání, poruchy paměti a soustředění, neschopnost uvolnit se, postrádání smyslu v zaměstnání a v životě, apatie.
Může se ale projevit i fyzicky. Poruchami trávení či dýchání, poklesem libida, poruchami spánku, tendencemi k návykovým látkám, vysokým krevním tlakem nebo pocitem vyčerpání. Nějaký příznak vyhoření ve své kariéře zažilo asi 20 procent Čechů a Češek. I o tomto onemocnění se přitom až tak často nemluví.
Jak pečovat o duševní zdraví?
- Ujisti se, že máš dostatek kvalitního spánku, ideálně alespoň sedm až devět hodin denně.
- Dodržuj vyváženou stravu, protože ovlivňuje nervový systém a psychickou pohodu.
- Měj dostatek pohybu, který vyplavuje endorfiny zlepšující náladu.
- Udělej si čas na odpočinek, koníčky a drobné radosti.
- Omez stres, nastav si realistické cíle, využívej relaxační techniky nebo si občas zacvič jógu.
- Neboj se říct si o pomoc.
