Domácí úkoly jsou v poslední době stále více součástí veřejné debaty. Měli by je poslanci zakázat, nebo je jejich systém v Česku nastaven dobře?
Diskusi o zrušení domácích úkolů otevřelo Polsko, jehož ministryně školství krok oznámila 21. ledna. Tamější žáci a žákyně základních škol od dubna úkoly dělat nebudou. Více jsme o rozhodnutí sousední země psali zde. Ministr školství Mikuláš Bek se v kontextu Česka v této otázce staví proti zákazu. „Čeští žáci tráví na rozdíl od polských dětí s domácími úkoly průměrně mnohem méně času, téměř nejméně z vyspělých zemí,“ sdělil webu Novinky.cz.
Proti úplnému zákazu domácích úkolů jsou i poslanci z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ve sněmovně. V Česku mají zodpovědnost za množství úkolů ředitelé škol, již se mají na postupech radit se svým učitelským sborem.
K závěru menší potřeby domácích úkolů už některé české školy došly. Jako příklad uvedlo CNN Prima News Gymnázium Františka Křižíka a základní škola v Plzni. Většina studentů úkoly nepotřebuje, najdou se však i výjimky. „Hlavně u prvňáčků je potřeba, aby procvičovali čtení, u starších zase naučit se slovíčka v cizím jazyce. Obecný zákaz nikdy nic nevyřeší,“ řekla ředitelka Šárka Chvalová.
Víc projektů
Nějaké změny by však nastat mohly, a to v povaze úkolů. Dle Olgy Richterové by se mohly více soustřeďovat na projektovou práci, ať už samostatnou, či skupinovou. Dle ní by se neměly ani známkovat. „Považuji také za žádoucí, aby byly domácí úkoly dobrovolné a smysluplně koncipované. Rozhodně by neměly být přenášením zodpovědnosti za vzdělávání na rodinu a neměly by na děti i jejich rodiče vytvářet neúměrnou zátěž. A to i s ohledem na velmi rozdílné rodinné zázemí dětí,“ citují ji Novinky.cz.
