V noci ze soboty na neděli (ze 31. března na 1. dubna) se mění čas ze zimního na letní. Ručičky hodinek posuneme ze 2:00 na 3:00, spát tedy budeme o hodinu méně. Proč je změna špatná pro tělo a jak se následkům bránit?
Změna času má dle australských vědců negativní vliv na zdraví. Citlivější jedinci se mohou potýkat s vážnými psychickými problémy, které mohou skončit až sebevraždou. Některé studie uvádějí, že po změně času stoupá riziko mrtvice, potratu a dalších zdravotních potíží.
Nejvíce změnou trpí senioři a lidé s narušenou imunitou nebo chronickým onemocněním. Na zdravé lidi změna silný vliv nemá. „Krátce poté, co se změní středoevropský čas na letní, mohou lidé spát kratší dobu, mohou být unavenější, může být větší úrazovost. Asi to ale nebude trvat déle než týden,“ řekla v minulosti bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.
Někteří lékaři ve změně času však vidí i pozitivní účinky. Díky letnímu času je člověk déle vystaven ultrafialovému záření, což přispívá ke snižování hladiny cholesterolu v krvi, hladiny kyseliny močové, krevního cukru i srážlivosti krve.
„Více přirozeného světla představuje jeden z důvodů, proč je v pozdním létě nejnižší úmrtnost a v únoru a v březnu nejvyšší,“ citoval server Moje zdraví lékaře Jana Sitara. Existuje dokonce studie, která uvádí, že s příchodem letního času se snižuje kriminalita.
Dopady změny se dají minimalizovat delším spánkem ve dnech před změnou, dostatkem pohybu, nastavením pravidelného režimu i minimalizací konzumace alkoholu a nápojů s obsahem kofeinu.