Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) zveřejnil výzkum závislosti na práci. Vyplývá z něj, že sklony k workoholismu má čtvrtina lidí se středoškolským a vysokoškolským vzděláním.
Klíčovou rolí při vzniku závislosti je kombinace nezdravého pracovního prostředí a perfekcionismu. „K rozvoji workoholismu hojně přispívá soutěživé klima založené na soupeření a vzájemném porovnávání se namísto důrazu na osobní rozvoj,“ říká Kateřina Zábrodská z Národního institutu SYRI.
Závislost na práci negativně ovlivňuje pracovníky a pracovnice v soukromém i státním sektoru napříč odvětvími i socioekonomickými vrstvami.
„Pokud bychom tedy chtěli popsat prototyp pracovníka závislého na práci, pak je to jedinec, který má nerealisticky vysoké nároky na sebe i na druhé a který na své obtíže s emoční nestabilitou a sebehodnotou reaguje nadměrnou a nutkavou prací,“ vysvětluje Zábrodská.
U respondentů splňujících kritéria závislosti na práci výzkum zjistil významně vyšší výskyt jak pracovního stresu, tak vyhoření a deprese. „V dlouhodobém horizontu tyto stavy poškozují schopnost jedince kvalitně pracovat i jeho psychickou odolnost a v důsledku toho také podrývají odolnost celého týmu a organizace. Existuje tedy mnoho důvodů, proč se snažit se závislostí na práci bojovat,“ dodává.
