Hlavní město se za poslední rok stalo městem s nejvíce nedostupným bydlením v Evropě.
Z výsledků studie neziskové organizace Arnika vyplývá, že průměrné ceny nemovitostí se v Praze od roku 2010 více než zdvojnásobily, zatímco mzdy vzrostly o pouhou polovinu. V posledních pěti letech pak ceny nájemního bydlení vzrostly o 30 procent.
Olej do ohně přitom přilévají i samotní developeři, kteří přestávají mít v důsledku vysokých cen pro své byty odbyt. Proto raději přistupují k odkladu výstavby, než aby snížili ceny. Jedním z důvodů nynějších problémů je také zdlouhavý a komplikovaný povolovací proces, který brání rozsáhlejší bytové výstavbě.
Bytová krize přitom tvrdě dopadá až na čtvrtinu pražských domácností, které trpí nadměrnými náklady na bydlení. Jeden byt s výměrou 75 metrů čtverečních vyšel v roce 2022 v průměru na 25 čistých ročních mezd.
Nové byty jen pro bohaté
Hlavním úskalím současné krize není pouze nízký počet nově postavených bytů, ale také samotný charakter nové výstavby. „Důležitou otázkou není jen to, kolik bytů se postaví, ale také jaké byty to jsou, kdo je stavebníkem a kdo si je může dovolit,“ píší autoři studie.
V Praze se aktuálně staví hned několik developerských projektů o velikosti čtvrtí, které přinesou až tisíce nových bytů. Ceny těchto bytů se však pohybují velmi vysoko, potřeby nízkopříjmového obyvatelstva tedy současná výstavba nevyřeší. Příkladem může být rozsáhlý projekt Smíchov City, kde se ceny bytů pohybují od 5,5 milionu korun, cena třípokojového rodinného bytu pak vyjde na 11 milionů.
Podle některých názorů může výstavba luxusních bytů zlevnit jiné byty, které se po odstěhování bohatších obyvatel do nově postavených komplexů uvolní. Proti tomu však hovoří skutečnost, že nové byty mnohdy neslouží pouze k bydlení, ale jsou také skupovány pro investiční účely nebo jako druhá nemovitost. „Tomu nasvědčuje i fakt, že přestože průměrné ceny panelových a cihlových bytů v posledním roce mírně klesly, ceny v developerských projektech nadále rostou,“ říká studie.
Aktuální krize se však netýká pouze nelichotivých umístění Prahy ve statistikách, ale má i konkrétní dopad na statisíce Čechů. V bytové nouzi se podle studie v současné době nachází 35 až 62 tisíc českých domácností a dalších 130 až 180 tisíc je ohroženo ztrátou bydlení. Bytová krize se navíc přímo dotýká až 150 tisíc dětí.
Jak situaci řešit?
Jedním z řešení bytové krize je podpora obecních a neziskových forem bydlení, která umožní získat byty i méně příjmovým skupinám obyvatel. Samosprávy také mohou do svých územních plánů zapracovat vhodné formy podpory dostupného bydlení. Vedení města může svým rozhodnutím také omezit růst vlivu investičních fondů a velkých korporací v oblasti bydlení.
Dobrým krokem může být i podpora forem sociálního bydlení a prevence vyloučení z bydlení, což je v zemích na západ od našich hranic běžnou praxí. Dalším řešením je zabránění řetězení krátkodobých nájemních smluv a nastavit regulační mechanismy pro růst ceny nájemného.
