Podle nové studie si vznik nového života žádá větší daň, než jsme si mysleli. Těhotenství totiž může zvýšit biologický věk až o 14 měsíců.
Z hlediska stárnutí totiž rozdělujeme stárnutí chronologické a biologické. Dobu od našeho narození měří chronologický věk, naopak biologický vypovídá o našem zdraví a stavu buněk. Různé události pak mohou způsobit skoky a změny právě ve věku biologickém. Ten poté ovlivňuje riziko nemocí i úmrtí. Těhotenství je jednou z nejnáročnějších biologických funkcí, ženy tak během něj mohou zestárnout o dva až čtrnáct měsíců.
Ke změnám dochází v rámci epigenetických mechanismů. Klíčový je proces methylace, kdy se na DNA připojují methylové skupiny. V reakci na naše prostředí se pak mění to, které geny musí být aktivní, a dochází k neustálému přesunu těchto methylových skupin. S rostoucím věkem však dochází k chybovosti tohoto systému a na některých místech se skupiny začnou hromadit, jinde úplně vymizí. Pomocí vzorku krve a sečtení methylových skupin mohou vědci vypočítat právě epigenetický věk člověka.
Na toto téma vznikla studie již v roce 2005 na Filipínách. Zjistila, že ženy, které byly v minulosti těhotné, byly až o 14 měsíců biologicky starší. Výsledky studie však nebyly příliš přesné. S použitím původních i nových vzorků však vědci uskutečnili nový výzkum. Výsledky ukázaly, že každé těhotenství ženě přidalo v průměru dva až tři měsíce.
„Jedná se o přelomovou studii, která znovu potvrzuje jen to, co vědí ženy již dávno – těhotenství si vybírá obrovskou daň na těle,“ uvedla pro National Geographic profesorka z Kolumbijské univerzity Yousin Suh. Vysoká porodnost tak může vést ke kratší délce života a vyššímu riziku kardiovaskulárních onemocnění.
Navzdory studii je potřeba dodat, že těhotenství nemá jen negativní dopady. Podle vědců může například předcházet některým druhům rakoviny. Navíc s rostoucím počtem studií věnujících se ženskému zdraví přichází vědci s možnostmi, jak negativní dopady těhotenství potlačit.
