Některé firmy budou podle nové směrnice Evropské unie muset mít ve vedoucích pozicích alespoň třetinu žen. Týká se to především těch velkých.
Přesněji půjde o podniky s více než 250 zaměstnanci, které jsou kotované na burze a mají roční obrat vyšší než 50 milionů eur (přes jednu miliardu korun) nebo aktiva v hodnotě přes 43 milionů eur. Dotkne se to i šesti firem v Česku, kvóty momentálně splňuje Komerční banka, Moneta Money Bank a Philip Morris, naopak Kofola, Colt CZ a ČEZ budou muset poměr zaměstnanců upravit. Čas mají do konce června 2026.
Firmy nařízení spíše kritizují. „Když už se kvóty budou plnit, tak budou ženy do vybraných pozic dosazovány uměle. Rovné příležitosti by se neměly zaměňovat s pozitivní diskriminaci,“ uvedl pro web Peníze.cz finanční ředitel skupiny Kofola Martin Pisklák. Podle něj je důležitější, aby společnost ženám ulehčila uplatnění během mateřské a rodičovské, aby nevypadávaly z pracovního procesu.
Kvóty se nelíbí ani některým ženám. Jejich zavedení považují za nedůstojné. „Dámy, to nás má stát stále za nesvéprávné chudinky, které se do vedení firem nedokážou dostat díky svým schopnostem,“ ptá se na síti Linkedin majitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. „Jak se teď asi budou (ženy ve vyšších pozicích) cítit? Místo toho, aby ostatní oceňovali, že se nahoru dostaly kvůli své píli a skvělým výkonům, řeknou: ‚Aha, žena, kvóty, jasně.‘ Tato změna nepomůže naprosto nikomu. Všem jenom uškodí,“ dodala.
V rámci genderové rovnosti Česko obecně zaostává. Podle analýzy společnosti CRIF v současnosti nemá ve vedení ani jednu ženu 70 procent tuzemských firem s obratem přes miliardu korun. Podle Indexu rovnosti žen a mužů Česko s hodnotou téměř 58 stále zaostává za evropským průměrem. Nejhůře jsme na tom právě v sekci power, která bere ohled na zastoupení žen ve vyšších pozicích ve firmách i v rámci státní správy. Problém máme i s platovou nerovností, ženy u nás vydělávají v průměru o 16,4 procenta méně. Naopak daří se nám v oblasti zdraví, s hodnotou 84,8 jsme však stále za evropským průměrem.
