Černý kašel je jedno z nejzávažnějších onemocnění dětí. I proto je důležité, aby se proti němu těhotné ženy očkovaly. Proč je u nás tak nízká proočkovanost?
„Vím o případech, kdy se matka dočkala místo vakcíny proti černému kašli odmítavé reakce gynekologa,“ řekla MUDr. Marcela Křížová z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Nejedná se o ojedinělý případ, na Státní zdravotní ústav se těhotné ženy stále častěji obrací s dotazy o bezpečnosti očkování.
Odrazování Křížová vnímá jako hazard nejen se zdravím, ale i se životem nenarozeného dítěte. K většině úmrtí dětí na černý kašel dochází do tří měsíců věku. Závažnými komplikacemi nemoci jsou bronchopneumonie, záněty středouší, zápaly plic nebo dysfunkce mozku spojená s křečemi.
„My našim těhotným vysvětlujeme, že novorozenci a malí kojenci, kteří ještě nemohou být očkovaní, jsou nejohroženější skupinou – neumějí kašlat a při nákaze černým kašlem se proto dusí, což vyžaduje hospitalizaci, zpravidla na JIP, a nezřídka i použití kyslíku nebo podporu dýchání ventilátorem,“ pokračovala Křížová.
![porod, těhotenství, lékařka, břicho](https://refstatic.sk/article/648b71994388cdfc81d0.jpg?is=1200x2000&s=358f8af535caa75d938a4975cf5663fa60486b721de95a4758263686887a9d56)
Pokud se nastávající matka naočkuje při těhotenství, tak může takovým situacím předejít. Mateřské protilátky se přenesou do těla plodu, takže jimi dítě bude chráněno v období, kdy ještě samo naočkováno být nemůže.
V Česku je očkování proti černému kašli těhotným ženám doporučováno už od roku 2015, i tak je ale proočkovanost pouze 1,6 procenta. Oproti tomu v zahraničí se tato statistika pohybuje mezi 40 až 80 procenty. „Musím konstatovat, že k tomu přispívá i pro mě zcela nepochopitelný přístup některých lékařů, kteří to těhotným rozmlouvají,“ řekla Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.