Slovenským parlamentem prošel takzvaný „lex atentát“, který kromě omezení shromažďovacího práva také rozšíří státní ochranku na větší počet politiků.
Navržené změny reagují na nedávný atentát na předsedu vlády Roberta Fica. Pokud zákon podepíše nový prezident Peter Pellegrini, tak vzejde v platnost v polovině července.
Balíček zákonů omezuje shromažďovací právo, nově bude zakázáno pořádat shromáždění před budovou parlamentu, u sídla hlavy státu, vlády a bydlišť nejvyšších politiků nebo dalších osob, kvůli kterým by byla demonstrace svolána. Vláda původně požadovala zákaz protestů i na náměstích a v parcích, to ale neprošlo.
„Tento zákon zavádí drastická omezení nejen pro naše právo na klidné shromažďování, ale i pro další práva a svobody, jako je svoboda projevu, sdružování a přístup k informacím. Je sice pravda, že vláda udělala v návrhu zákona, po široké kritice od nás a dalších organizací či institucí, změny, ty jsou ovšem nedostatečné a nemění drastičnost zásahu do lidských práv,“ cituje Česká televize ředitele Amnesty International Slovensko Radovana Slobodu.
Proti „lex atentát“ lidé v Bratislavě protestovali. Pochodu, který se uskutečnil v úterý 18. června, se zúčastnila asi tisícovka demonstrantů. Ulicemi slovenského hlavního města zněla hesla jako „nebudeme zticha“ nebo „svobodu nedáme“.
Ochranka a renta
Pro přijetí balíčku ve čtvrtek hlasovalo 79 vládních poslanců, 63 opozičních bylo proti. Balíček také obsahuje zákon, který dává nárok na státní ochranku i předsedům parlamentních stran, kteří jsou zároveň i poslanci.
Bývalí prezidenti a předsedové parlamentu budou mít díky balíčku doživotní ochranku a rentu. U premiérů bude mít na tyto záležitosti nárok pouze ten, kdo v úřadu stráví minimálně dvě volební období, což na Slovensku momentálně splňuje jen Robert Fico. Opozice namítá, že by balíček stejně nezabránil atentátu na současného premiéra.
