Vědci sledovali návyky asi 500 tisíc lidí po dobu téměř tří dekád. Podle výsledků nám můžou ultrazpracované potraviny zkrátit dobu dožití až o deset procent.
Na jídelníčcích nejčastěji figurovaly slazené nápoje a tzv. rafinované obiloviny (především ve formě pečiva). „Jedná se o další rozsáhlou dlouhodobou studii, která potvrzuje souvislost mezi příjmem ultrazpracovaných potravin a úmrtností z různých příčin, zejména na kardiovaskulární onemocnění a diabetes 2. typu,“ upozornil profesor Carlos Monteiro z Univerzity São Paulo pro web CNN.
Studie zatím nebyla uveřejněna, představena byla na jednání American Society for Nutrition v Chicagu. Od ostatních studií na toto téma se odlišuje především tím, že výzkumníci neobjevili žádné zvýšené riziko ve spojitosti s úmrtím na rakovinu.
Podle hlavní autorky studie Erikky Loftfield jsou ale některé ultrazpracované potraviny rizikovější než jiné: „Vysoce zpracované maso a nealkoholické nápoje byly několika podskupinami ultrazpracovaných potravin, které byly nejsilněji spojeny s rizikem úmrtí.“
Jako ultrazpracované potraviny většinou označujeme ty, které obsahují více než jednu ingredienci, kterou běžně nenajdeme v kuchyni. Jde o různé konzervační látky, umělá barviva či zvýrazňovače chuti a sladidla. V našich jídelníčcích po nich saháme stále častěji, a to hlavně kvůli jejich cenové dostupnosti a časové úspoře.
„Denní spotřeba balených slaných snacků a mléčných dezertů, jako například zmrzliny, se od 90. let v podstatě zdvojnásobila,“ dodal doktor Mingyang Song.
Důležité je však nezapomenout, že se zdravotními riziky je spojena především nadměrná konzumace těchto potravin. Neznamená to, že veškeré průmyslově zpracované výrobky jsou „špatné“, a stejně jako ve všem je i v jídelníčku nezbytný především balanc.
