Podle evropské směrnice musí členské státy pravidelně hodnotit přiměřenost minimální mzdy. Dle analýzy vypracované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v Česku loni mzda přiměřená nebyla.
„Minimální mzda nestačila k pokrytí základních životních potřeb včetně nákladů na bydlení. Aby byly tyto potřeby pokryty, minimální mzda by musela být o 36 až 60 procent vyšší v závislosti na velikosti obce. Nominálně by musela dosahovat 23 500 až 27 700 korun hrubého měsíčně,“ vyvozují autoři studie.
Letos se minimální mzda zvedla z 17 300 korun na 18 900 korun. Za tyto peníze pracuje asi 150 tisíc lidí.
Podle směrnice by minimální mzda měla dosahovat 60 procent mediánu hrubé mzdy nebo 50 procent průměrné hrubé mzdy. V Česku loni dosahovala pouze na 43,8 procent mediánu a 40,1 procent průměrné mzdy.
Autoři studie dále uvádějí, že nízké mzdy se vyskytují v Česku v rámci hosporářsky rozvinutějších zemí, jež sdružuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nadprůměrně často. Velké rozdíly sledují hlavně u žen, takže by dle nich bylo potřeba opatřeních ke snížení genderových rozdílů v odměňování.
Pro výpočet příspěvku na bydlení Ústav vycházel ze životního minima a normativních nákladů na bydlení. Přiměřenost počítal pomocí kupní síly s ohledem na životní náklady, úroveň mezd a tempo jejich růstu i vývoj produktivity.
