Volby ve Spojených státech rozhodne pravděpodobně pouhých sedm států. Přezdívá se jim swing states, což v angličtině označuje houpání nebo kývání. Tyto státy mohou výsledek opravdu zvrátit z jedné strany na druhou.
Do Oválné pracovny Bílého domu zasedne buď kandidátka demokratů Kamala Harris, nebo Donald Trump z Republikánské strany. Kdo to bude, se rozhoduje právě v těchto hodinách.
V USA funguje systém volitelů, kterých má každý stát daný počet podle množství obyvatel – čím lidnatější stát, tím více volitelů jej zastupuje. Nejvíce voliteli disponuje Kalifornie, má jich 55. Státy s velkým počtem volitelů se pak stávají jakýmisi strategickými terči.
Zpravidla to funguje tak, že občané si v daném státě zvolí svého kandidáta či kandidátku. Volitelé pak odevzdají hlas tomu kandidátovi či kandidátce, který posbírá nejvíc hlasů přímo od voličů. U mnoha států je z dlouhodobých výsledků jasné, která z těchto stran v něm má převahu a zvítězí, u některých však ne.
Tento systém pak také umožňuje situaci, že prezidentem či prezidentkou se může stát někdo, koho celkově volil menší počet voličů a voliček. To proto, že daný kandidát*kandidátka získal*získala méně hlasů ve státech s méně voliteli. Pro zvolení je přitom nutné získat nadpoloviční většinu z celkových 538 volitelů.
A právě proto jsou zásadní nerozhodnuté státy, takzvané swing states. Mají významný počet volitelů, ale jejich inklinace k politickým stranám není dlouhodobě jednotná.
Které státy to jsou?
V letošních volbách tak v jistém smyslu vybere prezidenta či prezidentku sedm států: Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin. K urnám tak sice může dorazit až 240 milionů voličů a voliček, ale jen málo z nich bude mít opravdu rozhodující hlas.
Obě strany tak tomu přizpůsobily své kampaně, které mnohdy řeší lokální problémy. Například u Arizony je zásadní téma imigrace, protože sousedí s Mexikem, odkud uprchlíci přicházejí.
V Michiganu zase hraje zásadní roli vztah k Izraeli či Palestině, protože zdejší populace má největší procento arabských Američanů.
A národnostní a etnické menšiny hrají roli i v dalších swing states. V Georgii tvoří třetinu obyvatelstva Afroameričané. Předpokládá se, že právě to Bidenovi naposledy přineslo výhru v tomto státě. O hlasy latinskoamerické populace v Nevadě se snaží oba kandidáti.
V Pensylvánii je zase zásadní téma inflace. Ta vrcholila za Bidenovy vlády, a tak hraje do karet Donaldu Trumpovi. Kamala Harris prý voličům neposkytla příznivý pohled na ekonomiku, jak ukazují výzkumy skloňované BBC.
Američané a Američanky odvolí 5. listopadu. Volební místnosti se uzavřou o půlnoci středoevropského času, a první výsledky se dají očekávat mezi naší třetí a šestou ranní.
