Evropou se šíří významná nákaza takzvanými mykoplazmaty.
Evropu letos zasáhla silná vlna nákazy bakteriemi známými jako mykoplazmata. Zejména u lidí do 30 let může tato infekce způsobit nepříjemné zápaly plic. Počet nakažených se oproti loňsku místy zvýšil až pětinásobně. Odborníci spojují tento nárůst s oslabením imunity po covidových opatřeních.
„Nákaza se ale nemusí projevit jen zápalem plic. Objevují se i kožní projevy a celá řada lehkých respiračních onemocnění,“ popisuje příznaky pro TN.cz epidemiolog Roman Prymula.
Léčba není jednoduchá
Léčba mykoplazmat přitom často nemusí být jednoduchá. Některá běžná antibiotika, jako je například penicilin, na bakterii totiž vůbec nezabírají. „Buňka mykoplazmat nemá buněčnou stěnu, na rozdíl od mnoha dalších mikrobů. Jenže řada antibiotik, která poškozují právě tu buněčnou stěnu, například penicilin, nemají na mykoplazmata žádný efekt,“ informuje Prymula.
Účinně na tento druh bakterií zabírají léky známé jako makrolidy. Jejich nesprávné užívání může zvýšit ale odolnost mykoplazmat vůči dostupným medikamentům. Lékaři proto předepisování tohoto léčiva pečlivě zvažují.
Klíčová je proto v boji proti této nákaze převážně prevence. Bakterie se šíří pomocí kapének, které nemocní lidé vykašlávají. Odborníci proto radí vyhýbat se kašlajícím osobám, pravidelně větrat a dbát na pečlivou hygienu rukou.
„Nezapomínejme na ochranu respirátory, a to zejména při návštěvách zařízení zdravotních či sociálních služeb. Pokud jsme nemocní, zůstávejme doma, nešiřme infekci v kolektivu,“ doporučil pro TN.cz ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví Matyáš Fošum.
