Při záchranném archeologickém výzkumu v trase plánované dostavby Pražského okruhu byly objeveny nálezy datované od mladší doby kamenné až po vrcholný středověk.
Mezi nejstaršími nálezy je osm dlouhých sloupových staveb, které pocházejí z období konce neolitu a počátku eneolitu. Odborníci z Archeologického ústavu AV ČR odhadují jejich stáří na 7 tisíc let. Na pravěkém sídlišti byly také nalezeny zbytky sídlištních skladovacích jam a pozůstatky dílny na zpracování kamene.
Nejednalo se ovšem o jediný nález v oblasti plánované komunikace, která by měla propojit dálnici D1 s Běchovicemi na jihovýchodě Prahy. Archeologové prozkoumali i část vesnice z pozdní doby halštatské (5. století př. n. l.). Odkryli 10 polozemnic, další sídlištní jámy, žlábky a pozůstatky nadzemních konstrukcí. Kromě hrubé kuchyňské keramiky zde byly nalezeny i jemnější předměty, včetně keramických nádob s kolkovou výzdobou a skleněných korálků.
Pozoruhodný je pro odborníky i nález ouška z kylixu – oblíbené nádoby k pití vína v adriatické oblasti, který společně se skleněnými korálky dokládá kontakt zdejších obyvatel se Středomořím.
V jiné části území byly odkryty hluboké jámy o průměru 2 až 5 metrů. Jejich rozměry museli archeologové v několika případech zjišťovat pomocí bagrů, kvůli jejich hloubce totiž nebylo možné kopat ručně až ke dnu. Na základě datovatelných materiálů byly tyto jámy přibližně zařazeny do 13. století a pravděpodobně souvisí s těžbou zlata. Odborníci se tak domnívají vzhledem k blízkosti historického zlatého dolu v Jílovém u Prahy.
Záchranný archeologický výzkum v oblasti pokračuje. Zatím bylo prozkoumáno více než 9 tisíc archeologických objektů. Výzkum je součástí přípravy dostavby Pražského okruhu, která slavnostně odstartuje v pondělí odpoledne. Po dokončení v roce 2027 by měl nový úsek ulevit přetížené dopravě na Jižní spojce, Štěrboholské radiále a dalším dopravním tahům v Praze a zlepšit propojení mezi hlavními dálnicemi D1, D11 a D10.
