Průzkum odhalil, že většina Čechů a Češek považuje dezinformace za vážný problém a je pro omezení webů, které je šíří. Zároveň mají pocit, že dezinformacím nejsou vystaveni.
70 procent lidí považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií, která šíří nepravdivé či manipulativní informace. Vyplynulo to z březnového výzkumu CEDMO Trends při Univerzitě Karlově. Informuje o tom ČTK.
Dotázaní si většinou myslí, že v uplynulém měsíci nebyli vystaveni dezinformacím. Dvě pětiny uvedly, že jim spíše nebyly vystaveny, a další pětina vůbec. „Nejčastěji se dezinformace dostávaly k lidem skrze články na webových portálech, nicméně v těsném závěsu jsou diskuze na sociálních sítích, pod články na webových portálech a také statusy na sociálních sítích. Hromadně přeposílané e-maily a ústní podání informací byly ve srovnání s výše uvedenými zdroji méně zastoupeny,“ konstatovali autoři výzkumu.
Tři čtvrtiny lidí považují dezinformace za závažný problém, část ale nechce vládní pozici pro dezinformace
Téměř tři pětiny dotázaných nevěděly, že existovala pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Podle 42 procent lidí byla tato funkce potřebná, naopak podle 36 procent byla zbytečná, protože šíření dezinformací je součástí mediální komunikace a nic se s tím nedá dělat.
Funkci zmocněnce pro média a dezinformace vláda zrušila v polovině února, po necelém roce v ní skončil Michal Klíma. Vytvořena byla loni v březnu a vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit v této oblasti na jednotlivých úřadech. Nově agenda připadla poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi a část přešla na odbor strategické komunikace Úřadu vlády ČR.
S tím, že agenda zrušené funkce přešla na poradce pro národní bezpečnost, souhlasily v průzkumu zhruba dvě pětiny dotázaných. Naproti tomu 38 procent lidí souhlasilo s tím, že by na vládní úrovni neměla existovat žádná pozice nebo obor, který se bude zabývat dezinformacemi. Tři čtvrtiny z tří tisíc dotázaných ale považují šíření dezinformací za závažný problém.
Jako důvěryhodné zdroje informací dotázaní označili zejména televizní stranice jako Českou televizi, Novu a Primu a rozhovory s rodinnými příslušníky, sousedy, přáteli a kolegy. Důvěryhodný je podle nich rovněž Český rozhlas a komerční rozhlasové stanice.
