Astronomové poprvé pozorovali na snímku stínu černé díry v centru galaxie M87 silný energetický proud, který z ní vychází. Snímek pomůže vědcům lépe pochopit, jak mohou výtrysky černých děr vznikat.
Většina galaxií ukrývá ve svém středu supermasivní černou díru. Ta na snímku tvoří centrum galaxie Messier 87 neboli M87. Černé díry jsou známé tím, že pohlcují hmotu ve svém okolí, ale silné výtrysky hmoty mohou také vypouštět. Ty pak sahají až za hranice jejich domovských galaxií. Jak černé díry vytváří tyto obrovské energetické proudy materiálu, je v astronomii dlouhodobým problémem.
„Víme, že výtrysky vychází z okolí černých děr,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Ru-Sen Lu z Astronomické observatoře v Šanghaji v Číně, „ale stále plně nerozumíme tomu, jak se to vlastně děje. Abychom to mohli přímo studovat, potřebujeme pozorovat výtrysk co nejblíže černé díře.“ A právě to poprvé ukazuje dnes zveřejněný snímek: spodní část výtrysku se spojuje s hmotou vířící kolem supermasivní černé díry.
Objev trval několik let
Pozorování, z něhož snímek vznikl, proběhlo už v roce 2018. Podílelo se na něm několik dalekohledů rozmístěných na různých místech Země, které dohromady tvoří celosvětovou síť. Spojením teleskopů vznikl jeden virtuální teleskop, který je mnohem silnější než jeho jednotlivé části. Díky tomu se astronomové mohli podívat na černou díru z galaxie M87, která je 6,5miliardkrát hmotnější než Slunce a vzdálená 55 milionů světelných let, tak jak ji ještě nikdo předtím neviděl.
Na novém snímku je dobře viditelné právě spojení mezi základnou výtrysku a hmotou vířící kolem černé díry. Předchozí pozorování, včetně prvního přímého snímku černé díry zveřejněného v roce 2019, zobrazovala oba jevy odděleně.
Vědcům to pomůže odhalit, jak černé díry fungují
Budoucí pozorování pomocí sítě dalekohledů budou odhalovat, jak mohou supermasivní černé díry vypouštět silné výtrysky. „Plánujeme pozorovat oblast kolem černé díry v centru M87 na různých rádiových vlnových délkách, abychom mohli dále studovat záření výtrysku,“ cituje Eduarda Rose z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii ESO. Taková pozorování umožní rozplést složité procesy, které se odehrávají v blízkosti supermasivní černé díry. „Nadcházející roky budou vzrušující, protože se budeme moci dozvědět více o tom, co se děje v blízkosti jedné z nejzáhadnějších oblastí ve vesmíru,“ uzavírá Ros.
