V rozhovoru se dozvíš, jak pracovníci a pracovnice na Lince bezpečí pomáhají zvládat sebevražedné myšlenky, proč už vysvědčení není takové téma, ale i to, s čím se na linku obrací trans děti ze škol a gymnázií.
„Už upouštíme od toho, abychom nechali dítě v tom klasickém narativu ‚máš kamaráda, tak to říkej kamarádovi‘. Není vlastně úplně fér mít požadavky na ostatní lidi, že by to měli spasit, zvlášť pokud jsou to děti,“ říká v rozhovoru pro Refresher Lucie Zelenková, sociální pracovnice Linky bezpečí. Vysvědčení dle ní už zdaleka není krizovým obdobím, neznamená to však, že je psychických problémů školáků méně. V rozhovoru popisuje práci na Lince bezpečí i důvody, proč neexistuje univerzální rada na první pomoc se sebevražednými myšlenkami.
Vysvědčení bylo dříve pro děti a jejich psychiku kritickým obdobím. Jak je to dnes?
Změna je zejména v tom, že teď mají rodiče lepší přístup k prospěchu dětí. Často ani třeba na druhém stupni nefungují žákovské knížky, už to jede všechno přes různé online aplikace a rodiče vědí, co dítě dostalo za známku, ještě dřív, než přijde domů. Odpadá to, že rodiče vůbec nevědí a pak je to šok.
Dostáváte ještě vůbec nějaké hovory kvůli tomu, že vysvědčení dopadlo špatně?
Není to tak, že by to nebylo vůbec, protože samozřejmě i to, že rodiče ví, že vysvědčení nebude dobré, a dítěti se to třeba nepodaří zlepšit, nějaký stres nese. Vesměs si to ale vysvětlujeme tak, že se stres rozkládá během roku. Teď byly ale třeba hovory ohledně školy spojené s příjímačkami na víceletá gymnázia.
Nedávno proběhla médii kauza brněnského gymnázia, kde si děti stěžovaly na to, že učitelka nerespektuje jejich identitu, že je oslovuje špatným rodem a dehonestuje trans děti. Setkáváte se s podobnými problémy u dětí ve škole také? Je to běžné?
