Na čtení pohádky dětem dorazili i členové spolku Slušní lidé. Dav rodičům a jejich přicházejícím dětem nadával do buz**antů. Organizátoři však bezpečný prostor uvnitř ubránili a akce proběhla v klidu a s radostí.
V úterý se v rámci happeningu Brno Pride Week uskutečnila akce, jež na sebe v týdnech, které jí předcházely, strhla velkou vlnu pozornosti. Čtení pro (pra)rodiče a děti s drag queen Ivory Divine rozdmýchalo nenávist, která dle organizátorek vycházela z extremismu a nevzdělanosti. Kvůli výhrůžkám a obavám o bezpečí tak musely čtení pohádky přesunout z původní lokace Knihovny Jiřího Mahena do kavárny Café Art a zajistit několik členů ochranky.
Už půl hodiny před začátkem se před vchodem začali srocovat odpůrci, kteří věřili, že uvnitř bude docházet k ohrožování dětí. Tuto ideu o akci tlačilo především největší české antigender hnutí Aliance pro rodinu, jehož mluvčí Jana Jochová v minulém týdnu například označila drag queens za „pedofilně orientované lidi“.
„Hanba vám, zasloužíte pokání, zneužíváte děti. Děláte z nich buzeranty,“ křičel z plných plic před vchodem do kavárny starší muž s fotoaparátem, na který si děti a jejich rodiče fotil. Jeho projev i vzezření vzbuzovalo strach i ve mně.
Na otázku, zda jej napadlo, že se ho budou děti kvůli jeho křiku bát, odvětil, že žádné dítě nevidí. Kolem nás zrovna projíždělo batole na odrážedle, na které jsem poukázala. „Tak snad nebudou z takového malého děcka dělat buz**anta,“ odpověděl.
Čtvrthodiny před začátkem akce už kolem něj stojí hlouček lidí. Někteří patří k hnutí Slušní lidé, jiní mají odznaky Jindřicha Rajchla. Celý dav působí velmi agresivně a hesla, která vykřikují, obsahují v každé druhé větě sprostá slova a nářek o tom, jak se uvnitř bude dětem ubližovat.
Minuty před začátkem vytlačuje ochranka křičící lidi ze dveří, kolem nich se ještě proplétají poslední rodiče s malými dětmi. „Pán Bůh se vám pomstí, místo Římanů! Jseš buzerant! Když vás nebudou soudit zákony této země, bude vás soudit Bůh,“ stihne zakřičet muž z davu ještě předtím, než se mu dveře definitivně zavřou před nosem.
Celá scéna působí smutně. Lidé, kteří akci přišli sabotovat, se na rozdíl od Aliance pro rodinu, jež dezinformacemi o akci nenávist podněcovala, ani nesnaží předstírat, že proti gayům a lesbám nic nemají. Tleskají si navzájem a organizátory nazývají kuplíři s dětmi.
Dva světy oddělené sklem
Dveře se definitivně zavírají a křik se utlumuje, skrze sklo je však stále vidět, že agresivní projevy pokračují alespoň směrem k ochrance. Jeden z návštěvníků trefně poznamená, že dobývající se lidé připomínají zombie. Pocity zděšení s touto poznámkou a uzavřením budovy střídá lehké pobavení.
Když vejdu do sálu, mám pocit, že jsem vešla do jiného světa. Na zemi jsou deky, hračky a knížky, na které dopadá měkké světlo. Na dekách si hrajou děti, jsou v klidu a očekávají pohádku. Nic z toho, co my dospělí viděli a slyšeli, ony nezaznamenaly. Dojímá mě to a jsem ráda, že jejich bezstarostný svět nenarušila nenávistná slova o buzerantech a kuplířích.
Drag je umělecká forma sebevyjádření, která je spojena s oslavou jedinečnosti a neodmyslitelně také s queer světem. Není to fetiš a výhradně nesouvisí ani se sexualizací. Mnohem více jde o vytvoření nové umělecké persony, která bude zábavná. Drag v sobě mísí spoustu uměleckých možností, ať už se jedná o stand up, zpěv, tanec, či čtení pohádky, nelze jej redukovat na „sexuální travesty show“, jak se často mylně uvádí.
„Drag je nejen zábava, ale nese v sobě i mnoho historických konotací, které souvisí s bojem za queer rovnoprávnost v USA. Převážnou většinu 20. století bylo pro muže nelegální ukázat se na veřejnosti v ženských šatech, stejně jako mít sex s jiným mužem, připomínají ve své knize Legendary Children, která mapuje prvních deset let drag reality show RuPaul’s Drag Race, autoři Tom Fitzgerald a Lorenzo Marquez,“ uvádí ve svém obsáhlém článku o dragu a drag queens novinářka Jana Patočková.
Do sálu vchází Ivory Divine, třpytí se a s krátkými černými vlasy a červenými šaty vypadá jako Sněhurka. Představuje se dětem a děti ji zdraví nazpátek. Jejich oči vidí princeznu, nic jiného je nezajímá. Když Ivory začne číst pohádku o dvou tučňáčích klucích, kteří se do sebe zamilují, protože se to tak někdy stává a není na tom nic divného, začnou se uvolňovat i dospělí.
