Studující, lidé v penzi nebo na mateřské dovolené pracující na dohody by měli zbystřit. Tohle jsou očekávané změny na trhu práce.
Práce na dohodu, ať už o provedení práce (DPP), nebo o provedení činnosti (DPČ), obecně představuje přivýdělky, brigády nebo zkrácené úvazky. Pořád sice jde o zaměstnání a řídí se zákoníkem práce, nicméně oproti hlavnímu pracovnímu poměru (HPP) je zde zatím dost rozdílů. To ale má změnit novela zákoníku práce, která má poskytnout dohodářům ochranu a přiblížit je k podmínkám, které souvisí s pracovní smlouvou.
Novelu nyní projednávají poslanci a poslankyně. První čtení proběhlo 16. května 2023, druhé je naplánováno na červen. „Předpokládáme, že změny projdou legislativním procesem bez větších zásahů. Jde o úpravy, které vychází z evropské směrnice, s jejíž implementací je Česká republika v prodlení,“uvádí advokátní kancelář PwC Legal. Konkrétně jde o evropskou směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách.
Pokud novelu zákoníku schválí, změny by měly nabýt platnosti od ledna 2024. Na dohodu přitom často pracují studenti a studentky, lidé v penzi nebo na mateřské dovolené. Na co už nejspíš budou mít nárok? Shrnujeme v našem přehledu.
Nárok na dovolenou, ale bez náhrady mzdy
Zásadní změnou pro dohodáře oproti současnému stavu je nárok na dovolenou a volno z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance či zaměstnankyně. Typicky jde o návštěvu lékaře, svatby, pohřbu, nemoci atd. V těchto případech jim musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno.
K tomu je ale potřeba splnit zákonné podmínky: pracovněprávní vztah musí trvat nepřetržitě alespoň čtyři týdny (přesněji 28 dní v roce), zaměstnanec či zaměstnankyně zároveň musí odpracovat minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Fakticky jde alespoň o 80 hodin za rok.
Překážky v práci, včetně dovolené a jiné doby náhradního volna, se budou započítávat do doby pro výpočet dovolené. Zákoník práce sice nestanovuje dohodářům žádnou týdenní pracovní dobu ve smyslu § 79 a 80 zákoníku práce, avšak výhradně pro účely dovolené by se za týdenní pracovní dobu u zaměstnanců pracujících na DPP a DPČ považovala pracovní doba o délce 20 hodin týdně.
Má to ale jeden háček. Advokátní kancelář PwC Legal upozorňuje na to, že původní znění novely sice počítalo se stejnými nároky pro dohodáře jako pro lidi s pracovním poměrem (HPP), aktualizovaná novela to však omezila pouze na nárok na pracovní volno. Jinými slovy, brigádníkům s DPP a DPČ smlouvami nebude náležet náhrada mzdy. Ledaže by tak zaměstnavatel učinil např. ve vnitřním předpisu nebo to bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě.
Na tom se shoduje také advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal. „V praxi půjde spíš o neplacené volno, protože náhrada odměny má být poskytována, jen pokud se tak zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, anebo tento nárok zakotví ve vnitřním předpise,“ cituje ji server Peníze.cz.
Rozvržení pracovní doby
Zaměstnavatelé také budou muset dohodářům nově písemně rozvrhovat týdenní pracovní dobu. Tedy obdobně jako zaměstnancům v pracovním poměru. Zároveň budou mít povinnost seznámit s rozvrhem či jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena. Cílem je, aby byla nastavena předvídatelnost pracovního režimu.
Pracovní doba navíc podle novely musí být rozvržena tak, aby zaměstnavatel dodržoval veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku, úpravy noční práce apod.
Příplatky a náhradní volno za ojedinělou práci
Novela zákona proto počítá také s výslovným nárokem na příplatky, náhradní volno nebo náhradu odměny za výjimečných okolností. Jsou jimi noční práce, práce ve ztíženém pracovním prostředí, o víkendu nebo ve svátek. Tyto nároky se však nevztahují na práci přesčas.
Nárok na ošetřovné
Novinkou v dohodách, tedy v DPP a DPČ, bude i nárok na ošetřovné při péči o nemocného člena rodiny neboli pečovatelskou dovolenou. Platí to pro dohodáře, kteří jsou nemocensky pojištění. Ošetřovné mohou čerpat v délce pěti pracovních dní za rok.
Žádost o kariérní posun
Zákoník práce myslí také na dohodáře, kteří odpracují více než 180 dnů na DPP/DPČ v posledních 12 měsících v souhrnu u téhož zaměstnavatele a budou se chtít kariérně posunout. Budou mít totiž nově právo požádat o to zaměstnavatele v pracovním poměru (tj. na pracovní smlouvu). Pokud zaměstnavatel ale nebude souhlasit, nemůže ho jen tak odbýt. Zaměstnanci musí zaslat písemné odůvodnění.
Změna u výpovědí
Pro zaměstnavatele dohody představují pružný nástroj, jak rychle ukončovat vztahy. Novela však pravidla pro propouštění zpřísňuje. Práci na DPP nebo DPČ sice bude i nadále možné ukončit výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou, dohodáři ale nově budou mít právo požádat o písemné odůvodnění propuštění.
Zaměstnavatel je v reakci na takovou žádost povinen zaměstnanci vyhovět. Odůvodněnou písemnou odpověď musí zaslat do jednoho měsíce.
Co zůstává beze změny?
Maximální doba práce na DPP u jednoho zaměstnavatele zůstává na 300 hodinách na rok. Do tohoto limitu se nebude započítávat dovolená a doby náhradního volna, tj. doba, kdy dohodář nebude fakticky vykonávat práci. U DPČ bude stále maximální dobou 20 hodin týdně. Beze změny zůstává také daň z příjmů nebo podmínky odvádění sociálního zabezpečení.
Tabulka – Srovnání DPP a DPČ:
Dohoda o provedení práce (DPP) | Dohoda o provedení činnosti (DPČ) | |
| Daň z příjmů | 15 % | 15 % |
| Zdravotní pojištění | Od 10 001 korun měsíčně | Od 4 000 korun měsíčně |
| Sociální pojištění | Od 10 001 korun měsíčně | Od 4 000 korun měsíčně |
| Maximální rozsah výkonu práce | Až 300 hodin za rok | Až 20 hodin týdně |
Pomůžou nové dohody vymýtit švarcsystém?
Novela v této podobě sice přiblíží podmínky dohodářů k podmínkám běžně pracujících na plný úvazek, nicméně server Peníze.cz upozorňuje, že v mnoha ohledech ani nepomůže. Může totiž dojít k nárůstu švarcsystému.
Švarsystém znamená, že lidé ve firmě pracují na živnost, ale stejně jako standardní zaměstnanci chodí do práce od pondělka do pátku a zaměstnavatel jim hlídá příchody a odchody a odpracované hodiny jako ostatním zaměstnancům. Nejsou ale chráněni zákoníkem práce jako jiní zaměstnanci. Mimochodem, tato forma zaměstnávání je nelegální a zaměstnavateli hrozí až 10milionová pokuta od inspektorátu práce (minimálně však 50 000 Kč).
Na tyto mezery v dohodách upozorňuje například Asociace malých a středních podniků a Komora daňových poradců. „Obáváme se, že bude-li novela přijata v podobě navržené ministerstvem práce a sociálních věcí, budou firmy – ve snaze zajistit svou existenci v době ekonomické krize – hledat řešení mimo rámec pracovněprávních vztahů, například uzavíráním nepojmenovaných občanskoprávních smluv,“ uvádí Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
