Lifestylový obsah, který inspiruje, vzdělává i baví, najdeš na webu Refresher.
Články o módě, hudbě, sportu či jiných zajímavostech najdeš na webu Refresher. Čti rozhovory se zajímavými osobnostmi, otestuj se v kvízech, načerpej inspiraci, co sledovat, poslouchat nebo jaké trendy právě letí. Sleduj lifestylový obsah na webu Refresher.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na www.refresher.cz
Veronika Dlesková Alena Julie Novotná
20. července 2023 6:00
Čas čtení 4:57

Praha si dočasné využití prázdných domů nepřeje – přitáhlo by pozornost k problému, říká kolektiv Public Space Lab

Kategorie:
Česko
Uložit Uložené

O využití veřejného prostoru se v posledních letech začíná pomalu hovořit i v Česku, přesto se zanedbaným veřejným majetkem stále neumíme naložit. Podle odborného týmu nabízí řešení dočasné, a tedy levnější kulturní zásahy.

Vzorovým příkladem nevyužité budovy v širším centru Prahy je vyšehradské nádraží, soukromý vlastník Miquelira limited zde dokonce čelí trestnímu oznámení a neplatí pokuty.
Vzorovým příkladem nevyužité budovy v širším centru Prahy je vyšehradské nádraží, soukromý vlastník Miquelira limited zde dokonce čelí trestnímu oznámení a neplatí pokuty. Zdroj: Wikimedia Commons/VitVit/volně k užití


Místní samosprávy či správci majetku prý obecně neradi poukazují na chyby, chátrající budovy či zarostlé brownfieldy – takzvaná místa nikoho.

„Například před několika lety jsem se snažila domluvit si v Praze 6 veřejný objekt pro pop-up filmové promítání. A bylo mně řečeno, že to nejde, protože je to upozorňování na to, že se to nevyužívá,“
 popisuje architektka Zuzana Stejskalová, šéfredaktorka nově vzniklé revue Situace, častou absurditu dočasného (ne)využívání městského majetku.

7. prosince 2022 17:30 Čas čtení 6:45 Nepřátelská architektura necílí jen na bezdomovce v Praze. Nutí utrácet i tebe Nepřátelská architektura necílí jen na bezdomovce v Praze. Nutí utrácet i tebe

Společně s ní a s Janem Trejbalem, urbanistou a editorem tohoto nového mezioborového magazínu, jsme se bavili o tom, proč s „temporary use“ – tedy dočasným využitím opuštěných budov či veřejného prostoru – v Česku nakládáme tak trochu jako v nějaké Kafkově povídce.

Dočasná intervence (Temporary use) může trvat po dobu několika hodin, dnů až do tří let. Příkladem několikahodinové intervence jsou nehmotné performativní zásahy do daného prostoru (divadla, pop-upy či promítání). Několik let vydrží např. dřevěné herní prvky nebo malby na asfaltu (například game urbanism, tactical urbanism).

V návaznosti na vyjádření architektky Stejskalové z úvodu článku jsme se proto rozhodli oslovit MČ Praha 6. Zajímalo nás, jak se k temporary use staví dnes. „V současnosti podporujeme dočasné využití prázdných nemovitostí v našem majetku, ať už pro kulturní, komunitní, nebo volnočasové aktivity. V minulosti tomu tak vždy nebylo,“ citoval pro Refresher tiskový mluvčí Marek Zeman místostarostu Petra Prokopa s tím, že závazek k dočasnému využívání budov, které například čekají na rekonstrukci, je obsažen i v programovém prohlášení současné rady. 

V roce 2018 vzniklo v Panama City jedno z ikonických děl taktického urbanismu jako jedné z přístupných metod směru temporary use.
V roce 2018 vzniklo v Panama City jedno z ikonických děl taktického urbanismu jako jedné z přístupných metod směru temporary use. Zdroj: ciudademergente.org


Jako konkrétní příklad Zeman uvedl nebytové prostory v domě na Milady Horákové 99, kde je Dobrodějna. „Do budoucna pracujeme na podobném principu u Kalinova mlýna v Šárce pro skauty nebo u dlouhodobě prázdných prostor v podchodu na Prašném mostě pro kulturu,“ sdělil Refresheru. 

„Prostory Dobrodějny na Milady Horákové v Praze slouží pro charitu dlouhodobě. Stejně jako u Kalinova mlýna se tak jedná o dlouhodobé akce v řádu několika let, které bohužel nepřinášejí místním obyvatelům žádné kulturní ani sociální změny charakteru temporary use,“ soudí Trejbal. Tyto aktivity vidí urbanista jako záslužné, ale příliš úzce zaměřené akce – slouží pro spolek skautů či jako sběrné a výdejní místo sbírky pro lidi z Ukrajiny. 

„Prostory v podchodu Prašného mostu nejsou ještě realizované, celý prostor je ale v pronájmu od hlavního města. Tedy ať se týká parkování, nebo možné kultury, je to vlastně jen jedno z dalších nevyužitých míst pro občany Prahy 6, za které ale městská část platí nájem,“ vysvětlil Trejbal.

Nouzová řešení

Tuzemský „public space“ má k tomu západnímu zkrátka ještě daleko. „Podstatné je si uvědomit, že dočasné stavby, ale i návrhy prostranství nejsou nic experimentálního a nebezpečně nového. Eiffelova věž, světové výstavy nebo třeba olympijské vesnice. To vše bylo před 80 a více lety plánováno jako dočasná investice do rozvoje území, která se někdy proměnila v trvalou součást města,“ vtahuje nás do tématu Trejbal, zakladatel Public Space Lab.

25. března 2018 19:36 Čas čtení 0:00 Příběh Eiffelovy věže: 2,5 milionu nýtů, dělnické stávky i pokusy o její odstranění Příběh Eiffelovy věže: 2,5 milionu nýtů, dělnické stávky i pokusy o její odstranění

Krátkodobá využití veřejného prostoru jsou často vnímána jako nouzová řešení. Redakce magazínu má ale jinou vizi. „Věříme na efektivitu dočasných intervencí ve veřejném prostoru. I proto jsme Situace založili,“ říká Trejbal. Těmito akcemi se kromě udržování dobré kondice prostorů, které by jinak chátraly, dají zlepšit i vztahy v komunitách. V tom je podle urbanisty rozhodující jejich „taktická vyspělost“. Jednoduše řečeno jde o to, aby během krátké doby došlo k dlouhodobějším změnám v chování obyvatel na základě změny prostředí. 

V roce 2009 byl postaven tento Yellow house – Bellevue v rakouském Linci. Mimo kulturních akcí a zpřístupnění dosud nepřístupné dopravní stavby si v něm místní lidé schválili územní a strategické plány.
V roce 2009 byl postaven tento Yellow house – Bellevue v rakouském Linci. Mimo kulturních akcí a zpřístupnění dosud nepřístupné dopravní stavby si v něm místní lidé schválili územní a strategické plány. Zdroj: https://miesarch.com/work/1209


Přestože v Česku neexistují přesné metody, jak měřit benefity zásahů do veřejného prostoru pro jednotlivé obyvatele, o přínosech kultury pro rozvoj města jako celku, jak říká Trejbal, už nepochybují ani zkušení ekonomové.

Public Space Lab je první česká laboratoř využívající temporary use pro rozvoj veřejných prostranství a opuštěných budov. Kolektiv vznikal postupně od roku 2011 z platformy Neolokator.cz, která se dodnes věnuje popularizaci a výzkumu kulturní krajiny. Poskytuje poradenství pro investory a zástupce obcí a měst.

Od června 2023 vydává revue Situace, která má ambici seznamovat s temporary use kromě odborné veřejnosti i běžné čtenářstvo či majitele a správce pozemků.

„České temporary use jsou ty ponožky v sandálech.“

Za zdaleka největší problém, kterému veřejný prostor v Česku čelí, lze podle Stejskalové a Trejbala považovat častý nezájem veřejnosti o opuštěné prostory. „Tady v Praze je ta diskuze daleko rozjetější než v regionech. Zkrátka nevíme, že veřejný prostor nám patří a že ho můžeme využívat,“ upozorňuje Stejskalová. Podle ní bychom měli být více citliví a být si vědomi práva na kvalitu ve veřejném prostoru. „Obecně bychom ho pak měli v Česku spíše čistit, například od reklam, a hledat nové inspirace,“ dodává.

16. května 2024 13:00 Čas čtení 3:18 Thirty Seconds to Mars přivezli do Prahy hudební mišmaš. Show připomínala rockový nářez i diskotéku z Horní Dolní (Reportáž) Thirty Seconds to Mars přivezli do Prahy hudební mišmaš. Show připomínala rockový nářez i diskotéku z Horní Dolní (Reportáž)

Celkově zde podle Trejbala stále chybí kvalitní dočasné, ale i trvalé intervence. „Jeden z důvodů je nedostatek odborné literatury a především diskuze, která by k tomuto tématu měla být samozřejmá. Navíc se téma temporary use nevyučuje ani na vysokých školách. Chybí zde také instituty dočasného plánování, i proto jsme před lety založili Public Space Lab.“

Revue Situace vychází od jara 2023 vždy po tři čtvrtě roku. První oranžové číslo se zabývá převážně nehmotnými intervencemi pro veřejný prostor (Performative urbanism a jiné). Připravované zelené číslo se má věnovat vztahům v krajině.
Revue Situace vychází od jara 2023 vždy po tři čtvrtě roku. První oranžové číslo se zabývá převážně nehmotnými intervencemi pro veřejný prostor (Performative urbanism a jiné). Připravované zelené číslo se má věnovat vztahům v krajině. Zdroj: Public Space Lab


Jako neméně podstatný důvod uvádí, že zde neprobíhá zpětné vyhodnocení těchto krátkodobých projektů, a chystá se to se svým týmem změnit. „Připravujeme několik projektů a výstav na toto téma vyhodnocení temporary use hlavně z pohledu možného rozvoje sociální a kulturní ekonomiky,“ vysvětluje urbanista.

30. května 2023 13:00 Čas čtení 2:28 FOTO: Umělá inteligence vytvořila seznam nejošklivějších budov na světě. Jedna z nich pochází z Prahy FOTO: Umělá inteligence vytvořila seznam nejošklivějších budov na světě. Jedna z nich pochází z Prahy

A jak tedy Trejbal hodnotí aktuální podoby dočasných řešení? „Máme tu takzvané české temporary use to jsou takové naše ‚ponožky v sandálech‘. Čtyři palety na náplavce, na které si člověk může sednout? To je sice super, ale může to přece mít úplně jinou kvalitu,“ říká s nadsázkou. Jako vhodný směr, který se vyrovná zbytku Evropy, ale v Česku se vyskytuje ojediněle, hodnotí skate park pod pražským Hlávkovým mostem.

 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 

A post shared by V7_underground (@v7_underground)

Zjednodušit péči

Dočasné využití budov také na svůj rozkvět v Česku ještě čeká. Slabá informovanost a nedostatek kreativních řešení ale nejsou jediné překážky, kvůli kterým zůstává množství prostor „na ocet“. Chybí nám totiž legislativní rámec, který by péči o veřejný prostor zjednodušoval a rozšiřoval kompetence obcí. Podle Trejbala a Stejskalové možné řešení nabízí například opatření, která se osvědčila v zahraničí.

„Jako stále funkční příklad lze uvést zákon už z roku 2007 z Velké Británie. Ten nařizuje dodatečné zdanění, pokud není objekt déle než 3 měsíce využíván. Pokud majitel poskytne nemovitost k dočasnému využití, má tak nejen menší daňovou zátěž, ale navíc nemusí prostory nákladně udržovat. Podobné daně platí například i u našich sousedů v rakouských spolkových zemích Salcburk a Štýrsko,“ vyjmenovává Trejbal.

Berlínští architekti Plastique Fantastique jsou typickými představiteli antičeského temporary use přístupu, kdy od roku 2015 realizují pohlcující dočasné prostorové instalace, zpochybňující představu reality a limity našich smyslů. Tyto (ne)viditelné instalace spojují umění, performance, individuální příběhy, lidi a architekturu a poskytují mnohosmyslový zážitek, který stírá konvenční hranice a přesahuje představivost.
Berlínští architekti Plastique Fantastique jsou typickými představiteli antičeského temporary use přístupu, kdy od roku 2015 realizují pohlcující dočasné prostorové instalace, zpochybňující představu reality a limity našich smyslů. Tyto (ne)viditelné instalace spojují umění, performance, individuální příběhy, lidi a architekturu a poskytují mnohosmyslový zážitek, který stírá konvenční hranice a přesahuje představivost. Zdroj: archdaily.com


Autoři Situace považují za výzvu i nedostatek poctivé rešerše nevyužitých prostorů a opuštěných budov. „Je potřeba zmapovat terén to znamená zjistit, co patří městu, co patří soukromníkům a na základě toho teprve přichází druhý krok: co s tím uděláme,“ popisuje Stejskalová. „Podobná databáze teď vzniká v Brně, vznikla v Ostravě a něco málo v Olomouci,“ dodává Trejbal. Institut plánování a rozvoje (IPR) hlavního města Prahy ale podle něj takovou databázi nemá.

Public Space Lab postupně shromáždila a rozvíjí síť dočasných metod. Spolupracuje s instituty dočasného plánování, jako jsou meanwhilespace.com v Londýně či eutropian.org ve Vídni. Většina těchto temporary use přístupů stojí na enviromentálních a inkluzivních základech.


„Měli jsme nedávno setkání se zaměstnancem IPR Praha, který žertoval, že ze svého běžného oddělení strategie a rozvoje chce vyčlenit oddělení městského experimentu. To přesně ale už od roku 2009 v západní Evropě existuje v podobě institutů dočasného plánování,“ popisuje urbanista další z řad „kafkovských“ momentů.

4. května 2023 11:00 Čas čtení 3:49 FOTO: V Praze vyrostlo centrum na komerční 3D tisk. Podívej se na vytisknuté lavičky, které brzy najdeš po městech a parcích FOTO: V Praze vyrostlo centrum na komerční 3D tisk. Podívej se na vytisknuté lavičky, které brzy najdeš po městech a parcích

Zuzana Stejskalová si od magazínu slibuje potřebné změny zvyků a ztráty otupělosti. „Název Situace proto může odkazovat na progresivní situacionisty z poloviny 20. století, kteří využívali každodenních situací při přeměně každodenních prostorů spotřeby na místa hraní, touhy nebo průzkumů.“

Mezi hlavní vlastnost realizací temporary use patří jejich finanční přístupnost – dočasné intervence bývají levné. V případě mexického projektu One Bucket a Time z roku 2017 byl unesen veřejný prostor náměstí (appropriation) za pomoci obyčejných malířských kbelíků.
Mezi hlavní vlastnost realizací temporary use patří jejich finanční přístupnost – dočasné intervence bývají levné. V případě mexického projektu One Bucket a Time z roku 2017 byl unesen veřejný prostor náměstí (appropriation) za pomoci obyčejných malířských kbelíků. Zdroj: inhabitat.com
Pokud tě téma zaujalo a chceš si magazín Situace pořídit, objednat si ho můžeš na e-mailové adrese [email protected] nebo ve vybraných art bookstorech.
Domů
Sdílet
Diskuse