Česko je národem „skrblíků“, kteří umí odkládat peníze stranou v porovnání se zbytkem Evropy nejlépe. V horších časech se ale nespoléhají na banku.
V nouzi poznáš, na koho se můžeš spolehnout. U financí to platí dvojnásob. Češi a Češky totiž čím dál častěji řeší náhlé finanční krize se svým blízkým okolím. Ochota půjčit si peníze pak přichází zejména v rodinném kruhu. Vyplývá to z čerstvého průzkumu finanční společnosti Provident, který vypracovala agentura Kantar.
Klíčová role v peněžních nesnázích náleží podle studie zejména rodičům. Ti svým potomkům poskytují finanční podporu ve 36 % případů. Důležití jsou také ostatní rodinní příslušníci. Za poslední rok se u příbuzných zadlužil každý čtvrtý obyvatel (23 %), přitom ještě vloni by si lidé o pomoc širšímu příbuzenstvu řekli jen v 15 % případů.
Polsko jde proti proudu
Půjčování od členů a členek rodiny přitom není nic neobvyklého ani v jiných zemích Evropy. Za posledních dvanáct měsíců si od blízkých nechalo finančně pomoci v průměru přes 26 % dotazovaných. Do rodinných půjček se nejčastěji vrhají Rumuni a Rumunky. Takovou formu finanční podpory za poslední rok využila více než třetina z nich (34,9 %).
Naprosto odlišnou situaci průzkum pozoruje v Polsku. Objem rodinných půjček zde od roku 2021 (27 %) neustále klesá a letos si takto půjčilo už „jen“ 22,6 %.
Hned po rodině pomůže Čechům a Češkám v těžkých okamžicích také partner*ka. To přiznal každý pátý. „Téměř 60 % sezdaných lidí uvedlo, že pokud by do manželství nečekaně vstoupily partnerovy dluhy, situaci by řešili společně. Napospas dluhům a nevyřešeným závazkům by svého partnera nechalo jen 8 % Čechů,“ doplňuje Evžen Chlanda, marketingový ředitel Provident.
S finančními potížemi pomůžou i naše partnerské, či dokonce pracovní vztahy. S prosbou o půjčku se totiž často obracíme také na své přátele a kolegy. Letos se jednalo o každého desátého obyvatele pocházejícího z ČR. To je však dvakrát více než v loňském roce. Přátelé hrají důležitou roli i v krizových situacích a z případných finančních potíží pomohou každému pátému dotazovanému.
Trend půjček u finančních institucí klesá
S půjčkami u finančních institucí naopak Češi a Češky váhají, což se promítá i v meziročním poklesu zájmu o využívání těchto půjček. Zatímco loni se u nich zadlužilo 17,8 procenta českých respondentů, letos už je to 15,9 procenta.
Trend se projevuje zejména u bankovních služeb. Půjčku či úvěr z banky si podle letošních dat vzalo 12,8 procenta respondentů, loni přitom bylo takových lidí o 2,4 procentního bodu více.
„Nebankovní sektor sice meziroční pokles nezaznamenává, dlouhodobě ale pozorujeme změnu v přístupu ke spotřebitelským úvěrům jako takovým. Lidé jsou v tomto ohledu mnohem zodpovědnější a omezují především půjčky na zbytné položky. Mnohem častěji je pak využívají na investice do vlastního bydlení skrze rekonstrukce či potřebné opravy,“ uvádí Chlanda z Provident.
Bez bankovní či nebankovní půjčky se naopak v posledním roce obešla více než polovina Čechů a Češek. Nejméně se u institucí zadlužují lidé ve věkové skupině 55 až 65 let, kde zájem meziročně poklesl o 12,6 procentního bodu.
Šetřit se snaží téměř všichni, bez ohledu na příjmy
Pokud jde o vytváření finančního polštáře, Češi a Češky situaci nepodceňují. I když si pravidelné měsíční úspory mnohdy nemohou dovolit, snaží se myslet na horší časy a spoří alespoň nepravidelně. Aktuální data společnosti Provident ukazují, že za poslední rok takto spořilo v průměru 29,5 % lidí.
Oproti tomu zde ale roste i skupina lidí, kterým po zaplacení účtů nezbývá vůbec nic. Takových je podle průzkumu 8,8 %. Na spořicí účet si za poslední rok neukládal zhruba každý pátý z nás. Nejhůře se daří spořit lidem v produktivní věkové skupině 35 až 44 let. Podíl lidí v této kategorii, kteří zvládají spořit každý měsíc, se meziročně snížil o 16 procentních bodů.
Rostoucí ceny a ekonomická nejistota se přitom promítají do každodenního života nás všech. Jak ukázal jiný průzkum, tentokrát od agentury STEM, strach z chudoby či neúnosného snížení úrovně pociťuje nadpoloviční většina obyvatel Česka (58 procent).
Ačkoliv je míra obav do velké míry závislá na příjmové situaci domácnosti, aktuální situace nutí podle STEMu šetřit i ty domácnosti, které se považují za dobře zajištěné. Starosti jim dělají zejména zvyšující se ceny energií. „Čím jsou domácnosti hůře zajištěny, tím jsou jejich obavy z chudoby častější. Zatímco dobře zajištěné osoby se obávají snížení životní úrovně ve 25 procentech případů, mezi špatně zajištěnými a chudými lidmi tuto obavu vyjadřuje de facto každý,“ uvedl ředitel STEM Martin Buchtík k průzkumu.
Finanční polštář? Češi a Češky spoří nejlépe
Průzkum Provident dále poukázal na to, že každému desátému obyvateli na konci měsíce po zaplacení výdajů zbývá ještě polovina příjmů. To je dvakrát víc než loni, kdy to takto měl jen každý dvacátý. Čtvrtinu příjmu uspoří dokonce 40 % lidí. Rekordy ve spoření podle průzkumu „trhají“ ženy, které si paradoxně nemohou dovolit pravidelné měsíční spoření.
Stejný počet respondentstva (40 %) pak po uhrazení všech pravidelných výdajů hospodaří s částkou ve výši 20 až 50 procent příjmu. Pro srovnání, v Maďarsku má stejnou část příjmu k dispozici jen 17 % lidí, v Polsku čtvrtina.
Ve schopnosti odkládat si každý měsíc pravidelně alespoň nějakou částku stranou jsou na tom však Češi a Češky v porovnání s jinými národy lépe. Zatímco za hranicemi si pravidelně peníze odkládají jen čtyři lidé z deseti, v České republice to dokáže téměř polovina dotazovaných (47,8 %). Větší potíže v pravidelném spoření mají lidé žijící v Maďarsku a Rumunsku. Peníze stranou si v těchto zemích odkládá jen zhruba každý třetí.
