V Česku se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Loni na podzim ji objevili vědci z Akademie věd ČR. Objev drobného hmyzožravce původem ze severní Afriky představuje významný krok ve výzkumu biodiverzity a vlivu klimatických změn na migraci druhů.
Kdy přesně do Česka bělozubka tmavá dorazila, není jasné. Podle odhadů vědců to bylo v posledních několika letech.
Bělozubku byste v jižní Evropě, Španělsku a Francii našli již před tisíci lety. V poslední době však doputovala například do Švýcarska, díky člověku se dostala až do Irska a Velké Británie. „Pohyb směrem na sever byl patrný a její příchod až k nám se dal předvídat,“ říká Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí vědecká pracovnice týmu z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který bělozubku objevil. Šíření této bělozubky na severovýchod pravděpodobně souvisí s klimatickými změnami a globálním oteplováním.
Hledali myš, našli bělozubku
Vědci zpozorovali bělozubku tmavou poprvé během terénního výzkumu zaměřeného na myš domácí, ve kterém spolupracovali experti z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
„Hlodavce jsme odchytávali do živolovných pastí, ve kterých jsme jako návnadu používali ovesné vločky smíchané se sardinkami. Pravděpodobně právě rybičky způsobily, že se do pastí chytili i rejsci a bělozubky, kteří se stejně jako další drobní savci na podzim stahují k lidským obydlím,“ uvedla Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Vědcům se podařilo chytit a pomocí DNA určit 14 jedinců bělozubky tmavé na pěti lokalitách v Karlovarském kraji.
Africká bělozubka může být agresivní
Dosud u nás žilo celkem sedm druhů rejskovitých, z toho dva druhy bělozubek: bělobřichá a šedá. Co pro tyto drobné hmyzožravce bude znamenat příchod jejich poněkud větší sestřenice, ve vědcích vzbuzuje obavy. „Ze sousedních zemí víme, že se tato bělozubka chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje ostatní, menší druhy bělozubek a rejsků,“ vysvětluje Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Jestli podobný trend nastane i v Česku, mají pomoci odhalit výstupy z plánovaného tříletého projektu, jehož cílem bude monitoring výskytu bělozubky tmavé a sledování interakcí s původními druhy.