Akademici a akademičky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (UK) a olomoucké Univerzity Palackého (UP) budou 17. října stávkovat. Na dalších fakultách českých univerzit zatím vznikají stávkové výbory. Cílem je upozornit na nedůstojné mzdy a podmínky.
Stávku v pátek oznámila iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů. Kvůli nízkým výdělkům protestovala část akademické obce v některých městech už na jaře. Ale jelikož od březnového pochodu podle iniciativy nedošlo k reálným krokům, které by vedly k nápravě, a situace je neudržitelná, uspořádala na 17. října stávku. V uskupení Hodina pravdy je zapojeno 13 fakult z různých univerzit v Česku, z toho osm je filozofických.
Podfinancované univerzity
Ve středu vláda schválila rozpočet pro rok 2024 a podle dosavadních informací částka přidělená resortu školství pro následující rok neklesne, vzhledem k inflaci se ale její reálná hodnota sníží.
Podle členů iniciativy Hodina pravdy představuje zachování výše rozpočtu pro VŠ pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit, zejména humanitních oborů. Požadují proto po vládě takové financování vysokého školství, které by zaručilo, aby univerzity mohly zajistit důstojné mzdové a pracovní podmínky pro všechny své zaměstnance. Podle dat Eurostatu odpovídají veřejné výdaje na terciární (vysokoškolské) vzdělávání v Česku 0,86 procenta HDP, průměr zemí EU je 1,27 procenta HDP, v Dánsku hodnota dosahuje dokonce 2,43 procenta HDP.
A co na to studenti? Neuvěřitelná nespravedlnost, zní od nich
Redakce Refresheru kontaktovala studenstvo různých oborů na Filozofické fakultě UK v Praze. „Já jsem se nikdy stávek moc neúčastnil,“ říká student historie. „Moc jsem to neřešil, ale to, že je na humanitních vysokoškolských oborech málo peněz, je známá věc,“ dodává.
„Upřímně jsem nevěděla, že se nějaká stávka znovu chystá, ale jestli bude, tak ji stoprocentně podporuju, jako jsem ji podporovala minulý semestr. Naši profesoři jsou strašně málo placeni, zvlášť za práci, na kterou se kvalifikuje málokdo,“ napsala studentka lingvistiky. „Je neuvěřitelná nespravedlnost, že na jiných fakultách si na stejných pozicích profesoři vydělají o dost víc,“ popisuje situaci v humanitních oborech.
„Jako bývalá senátorka za Pedagogickou fakultu UHK bych ani nenapočítala, kolikrát jsem slyšela ‚na to nemáme finance‘. Stávku podporuji, protože se financování samozřejmě propisuje do výuky, a to na několika rovinách,“ říká studentka magisterského oboru v Praze.
Mladí na univerzitě dělat nechtějí, jdou radši do soukromé sféry
„Rozdělování financí mezi obory vyčleňuje humanitní vědy neustále někam na jinou kolej. Trápí mě, že se stále vede debata o prospěšnosti humanitních a společenských věd pro společnost, místo aby se podpořila jakási interdisciplinarita mezi obory. Stále je tu tendence zpochybňovat relevanci humanitních věd, která koresponduje i s jejím finančním ohodnocením. Práce pedagogů v humanitních vědách je úvazek na 24/7 a není dostatečně a důstojně ohodnocena a nemotivuje budoucí generace v akademické sféře působit.“ Právě to vidí Anička jako stěžejní problém. „Univerzity přichází o kapacity, které radši dělají v soukromých sektorech nebo hledají plné úvazky někde jinde, a chybí motivace dělat třeba v rámci zkrácených úvazků něco pro univerzitu.“
Studentská komora Rady vysokých škol podle jejího předsedy Michala Farníka dlouhodobě podporuje snahy akademické obce upozorňovat na téma podfinancovaných vysokých škol. „Oficiální podporu tato akce iniciativy Hodina pravdy od Studentské komory Rady vysokých skol sice nemá, ale vítáme jakoukoliv iniciativu v tomhle směru, protože vysoké školství je v Česku opravdu podfinancované, co se týče srovnání státních výdajů v procentech HDP nebo co se týče platů odborných asistentů v porovnání se soukromým sektorem nebo i s regionálním školstvím. Začínáme postupně zaostávat.“
Často zmiňovaná je situace doktorandských stipendií, která nedosahují ani na minimální mzdu. V současnosti stát na studující v doktorských programech poskytuje 11 250 korun měsíčně. Celková výše příspěvků se však může velmi lišit, často v závislosti na oboru. Některé školy stipendia navyšují z vlastního rozpočtu, na technických a přírodovědných oborech jsou doktorandi zaměstnanci podílejícími se na řešení většího grantového projektu. Nemálo studenstva, především sociálních a humanitních oborů, však pobírá stipendium pouze v oné základní výši. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy činilo doktorandské stipendium s fakultním navýšením pro rok 2020/2021 13 tisíc korun měsíčně.
