Šedivé nebo také Tlusté úterý. Tato označení už někdy slyšela pravděpodobně většina z nás. Co však tak známé není, je původ těchto jmen.
Ačkoliv většina lidí vnímá Velikonoce především jen kvůli volnu v pátek a pondělí, předchází jim takzvaný pašijový týden. Každý ze dnů má pak svůj vlastní význam.
Šedivé úterý
Navazuje na Modré pondělí, kdy by se lidé měli pustit do jarního úklidu. Odsud pak také pravděpodobně vychází název, šedivá totiž symbolizuje barvu pavučin, které by se měly vymetat. Pašijové úterý také může být Žluté, a to v případě, kdy celý den svítí slunce. Jedná se zároveň o poslední den před půstem a někdy se mu říká Tlusté úterý. Jak již bylo zmíněno, jedná se o dobu, kdy by v domácnostech měl probíhat úklid.
Škaredá středa
Den má připomínat Jidášovu zradu neboli škaredý skutek. Pro křesťany začíná půst a měla by se začít chystat i malovaná vejce. Označení „škaredá“ však neznamená, že bychom se měli mračit – právě naopak. Podle pověry ten, kdo se bude mračit na Škaredou středu, se bude mračit každou další středu v roce. Celý den bychom se tedy měli spíše usmívat. Někdy se používá i název Sazometná, zvykem totiž bývalo v tento den vymetat komíny a vyhánět tak zlé duchy.
Zelený čtvrtek
V minulosti měl právě Zelený čtvrtek obrovský význam. Má se jednat o den, kdy vše dopadne dobře. Doporučovalo se především pracovat venku na poli a na zahradě, plodinám by totiž neměla uškodit žádná havěť. Znamenal i velký den pro hospodyňky, doporučuje se například zvonit paličkou o hmoždíř, což vyžene hmyz a myši, nebo zatřást ovocnými stromy, aby přinesly úrodu. Péct bychom měli jidáše a celý den jíst jen zelené věci, převážně zeleninu.
Na Zelený čtvrtek bychom si neměli nic půjčovat a s nikým se hádat. Hádky se nám prý poté budou vyhýbat celý rok a naopak peníze si nás snadno najdou. Křesťané si připomínají poslední večeři Páně a večer odlétají zvony do Říma. Kostely tak až do Bílé soboty ztichnou a nahradí je děti s řehtačkami. Ty mají odhánět nečisté síly.
