Velký pátek
Jde především o den smutku, křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Základním zvykem je poté půst. Na krátkou chvíli by se lidem měly také odhalit ukryté poklady, v jejichž okolí však mají hlídat vojska, a doporučuje se tedy například horám a skalám spíše vyhýbat.
Přírodě by se měl dát odpočinek, zázračnou moc má mít voda. Měli bychom si tak udělat výlet k nějakému prameni a omýt si alespoň obličej. Velkopáteční voda má léčit různé neduhy, pokud neseženete pramen, stačí i tekoucí řeky a potoky. Podle jiné pověry se zase voda z horských pramenů mění na víno.
Bílá sobota
Zázračnou moc má v sobotu naopak oheň. Hranicemi před kostely došlo k jeho vysvěcení a z jejich oharků poté lidé v domech zapalovali nové ohně. Připisovala se jim očistná a ochranná moc. Uhlíky se také sypala pole, aby během roku dobře rodila. Pro věřící jde o den ticha a očekávání, postí se a oplakávají smrt Ježíše.
Označení „bílá“ je odvozeno od barvy roucha nových křtěnců. Ti bývají v rané církvi přijímáni do společenství věřících právě v sobotu večer. Barva má symbolizovat naději, čistotu a nový život. Stále by měl probíhat úklid, začít také můžeme s pečením beránka a pletením pomlázek.
Boží hod
Ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, věřící se radují, končí čtyřicetidenní půst a na stolech se objevují hody. Na Boží hod bychom měli dokončovat poslední přípravy na pondělí a podle pověr ten, kdo v neděli okusí posvěceného beránka, najde ztracenou cestu v lesích.
Velikonoční pondělí
Celý den provází koledování, pomlázka a malovaná vejce. Ta, která byla snesena na Zelený čtvrtek, pak mají mít speciální moc. Chrání prý od nemocí a všeho špatného, rozdrobené skořápky na dvorku poté chrání dům před mravenci. Chlapci vyráží na koledu a šlehají ženy pomlázkou, aby je omladili. Nejvíce by měl být oceněn první koledník, který do domu přináší štěstí a požehnání. Součástí pondělí může být i polévání vodou. Nejčastěji dívky takto polévají odpoledne chlapce.
