Ani po dvaceti letech v Evropské unii jsme v řadě zdravotních charakteristik evropský průměr nedohnali.
Naděje na dožití v celé Evropské unii (EU) aktuálně činí 80,7 roku, v Česku se od vstupu do EU zvýšila na 79,1 roku. Podle Dagmar Dzúrové z Národního institutu SYRI za to může nezdravý životní styl Čechů a Češek.
„Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních dvaceti letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny šedesátých let minulého století jsme za evropským průměrem začali zaostávat a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo,“ uvedla Dzúrová.
České obyvatelstvo totiž stále holduje nezdravému životnímu stylu, který zahrnuje hlavně zvýšenou konzumaci alkoholu, kouření, nezdravou stravu nebo nedostatek pohybu. Těmto a dalším rizikovým faktorům lze v Česku přičíst téměř polovinu všech úmrtí. Podle studie Česko: Zdravotní profil země je úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU.
„Nedostatečná míra prevence rovněž může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, kterým by šlo předejít prostřednictvím prevence a včasné léčby,“ doplnila Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Prostředky pro snižování zdravotních rizik a zlepšování celkového zdraví populace zůstávají stále stejné. Jde o důsledné využívání preventivních opatření včetně očkování, pravidelné preventivní prohlídky a screeningová vyšetření spolu s podporou zdravého životního stylu.
