Houbám se obecně daří především v letních měsících a po silných deštích. Na některých místech ale už pomalu můžeme začít sbírat.
V České republice platí, že můžeme vstupovat do lesů a odnášet si lesní plody pro vlastní potřebu. Houbaření je tak oblíbenou činností většiny z nás. Mapu na svých stránkách provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) společně s odborníky z České mykologické společnosti. Základním kritériem, které posuzují, je tzv. index API30 neboli index předchozích srážek.
Jde o veličinu, která posuzuje nasycenost půdy. Založena je na sumaci denního úhrnu srážek za sledované období (za 30 dní). Čím vyšší je hodnota, tím vyšší je nasycení půdy vodou, a tedy vyšší potenciál růstu hub.
Index je také korigován koeficientem vycházejícím z průměrné teploty v posledních sedmi dnech (při vyšších teplotách se voda z půdy vypařuje rychleji) a sezónním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku. Zobrazuje především pravděpodobnost růstu masitých, zejména mykorhizních druhů hub. Ty jsou pro houbaře nejzajímavější. Pro výskyt dřevních či xerotermních druhů pravděpodobnost příliš přesná není.
Výskyt hub v lesích také ovlivňuje změna klimatu a do budoucna můžeme očekávat spíše negativní dopady na jejich růst. Zvyšující se teploty totiž ovlivňují vodní bilanci, zvyšují výpar a tím snižují množství vody v půdě, které mají houby k dispozici.