Vzhledem k rostoucímu počtu konfliktů po celém světě se ve veřejném prostoru stále častěji diskutuje o znovuzavedení povinné základní vojenské služby, která byla v Česku zrušena už koncem roku 2004.
Podle průzkumu na platformě Výzkumník Seznam by až polovina dotázaných s navrácením souhlasila, pouze však v případě, že by do služby nastupovali jen muži. Začlenění žen podpořilo necelých 20 procent.
Všeobecnou brannou povinnost pro ženy zavedlo už v roce 2015 například Norsko. „Nejde o to, aby byly ženy stejně silné jako muži. Jde o to, aby se kvalifikovaly. A to možná všechny ženy nezvládnou, ale také to rozhodně nezvládnou všichni muži,“ upozornil kapitán norského královského námořnictva ve výslužbě Tore Stubberud.
Podobně je tomu i s ochotou zapojit se do vojenské obrany země. Prokázalo ji necelých 25 procent žen a zhruba 55 procent mužů. V celkovém průměru však výsledky ukazují, že v případě nebezpečí nejsme úplně ztraceni. Na otázku, zda by se lidé aktivně zapojili do obrany v případě napadení, vybralo odpověď „určitě ne“ přibližně 30 procent dotázaných.
Se zánikem civilní služby ale vznikly tzv. aktivní zálohy ozbrojených sil. Ty jsou v případě potřeby připravené pomoci profesionálním členům Armády ČR. Momentálně u nás máme těchto členů zhruba 4 400, asi 11 procent z celkového počtu tvoří ženy.
Problémem je především jejich věk, podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jim je totiž v průměru 50 let. Armáda se tak snaží nejen počty „záložáků“ zvyšovat, ale snaží se i k připojení motivovat mladé lidi. Ministerstvo obrany například jedná s vysokými školami o možnosti dobrovolných výcviků pro studentstvo.
