Ve výtěrech z dýchacích cest a mléce amerického skotu byl nalezen vysoce patogenní virus ptačí chřipky. V USA se tak důrazně nedoporučuje pít nepasterizované mléko.
Částice virů se velmi účinně množí ve strucích zvířat. Pravděpodobně proto, že buňky mají velké množství stejných struktur, jaké virus používá pro průnik do buněk dýchacích cest. Chřipka byla definitivně potvrzena v desítkách chovů, neodhalených ale může být mnohem více. Nemoc se mezi chovy šíří běžným přeprodejem skotu.
Mezi zvířaty se virus šíří jinak, než jsme u chřipek zvyklí, a to přímým kontaktem. Ve stádech se tak pravděpodobně děje skrze vybavení pro dojení. Vysokou koncentraci viru má i mléko, které infikované dojnice produkují. Výzkumy ukazují, že patogeny v tomto mléce jsou nakažlivé a mohou způsobit onemocnění.
Ptačí chřipka u krav obvykle přejde během 14 dnů. Provázena je nižší produkcí mléka a sníženým příjmem krmiva. Nakaženo již bylo i několik lidí. Nemoc u nich ovšem měla mírný průběh. Na infikovaných farmách ale zahynula více než polovina domácích koček, které pily nepasterizované mléko.
Zdroj: Státní veterinární správa
V USA se důrazně nedoporučuje pít nepasterizované mléko, které není tepelně zpracované. Viry se tím totiž zneškodní. V Evropě zatím varianta ptačí chřipky pocházející ze skotu zachycena nebyla.
Obavy z infikování člověka
Odborníci se samozřejmě o podobné případy mimořádně zajímají. Vše, co umožní viru přizpůsobit se savcům, totiž zvyšuje pravděpodobnost, že by mohl v budoucnu účinně infikovat člověka.
V tom je zatím virus H5N1 velmi neúčinný, v podstatě všechny příčiny nákazy vyžadovaly úzký kontakt s ptáky či jinými zvířaty – a hlavně pak nedokázal virus efektivně přeskočit na další lidi v okolí. S dalšími mutacemi, které se navíc jen stěží dají předvídat, ale hrozí, že by v budoucnu mohla ptačí chřipka být daleko vážnějším problémem, než je tomu doposud.
