Švédský Institut Karolinska v pondělí oznámil první letošní laureáty Nobelovy ceny. Victor Ambros a Gary Ruvkun popsali část lidského genetického materiálu a jeho roli v regulaci genů. Objevená mikroRNA byla dlouho považována za zbytečnou.
Vědci zkoumali, jak je možné, že každá buňka v těle obsahuje stejné chromozomy – tedy stejnou řadu genů, i když různé typy buněk, například svalové a nervové, mají odlišné vlastnosti. Tyto rozdíly, dle objevu, vznikají právě díky genové regulaci, která zajišťuje, že se každá buňka umí specializovat. Tyto molekuly jsou klíčové pro řadu procesů, včetně vzniku nemocí, jako je rakovina.
Studie, popisující roli mikroRNA, vydávali laureáti již od roku 1993. Do té doby nikdo nepředpokládal, že by právě tato úroveň genové regulace byla významná a navíc zachovaná v průběhu evoluce. Ambros a Ruvkun se zaměřovali na geny, které jsou zodpovědné za načasování aktivace různých genetických programů. Ke zkoumání využívali zmutované červy.
Objev popsali v odborném časopise Cell, reakce z řad vědecké komunity se jim však nedostalo. Odborníci pochybovali o tom, že by způsob regulace mohl u lidí fungovat stejně jako u červů. O sedm let později, v roce 2000, se oceněným podařilo popsat další typ mikroRNA, který se nacházel v celé živočišné říši. V současnosti vědci zjistili, že regulace genů pomocí mikroRNA je mezi mnohobuněčnými organismy univerzální.
Právě tento mechanismus patří k těm, které umožnily evoluci stále složitějších organismů. Bez něj se buňky ani tkáně normálně nevyvíjejí. Špatná regulace pak může přispívat ke vzniku rakoviny. U lidí se objevily mutace v genech, které způsobují vrozenou ztrátu sluchu, oční a kosterní poruchy nebo dokonce syndrom DICER1, vzácný syndrom spojený s rakovinou různých orgánů a tkání.
