Syrská občanská válka, která začala v roce 2011, přinesla nejen destrukci a utrpení, ale také řadu klíčových osobností, které se staly symbolem odporu proti režimu Bašára al-Assada. Jednou z těchto postav je Abú Muhammad al-Džawlání. O koho se jedná?
Vůdce organizace Tahrír al-Šám (oficiální zkratka HTS), jež sehrála klíčovou roli ve svržení Assadova režimu, pochází ze syrské provincie Daraa, narodil se v roce 1981 a od mládí byl ovlivňován islámskou ideologií. Po invazi USA do Iráku v roce 2003 se připojil k irácké odnoži al-Káidy, kde se rychle vypracoval na vysoce postavenou pozici.
V roce 2011, kdy v Sýrii vypukly protivládní protesty, se al-Džawlání vrátil domů a založil skupinu Fronta an-Nusrá, de facto odnož al-Káidy v Sýrii. Uskupení si rychle získalo reputaci jako jedna z nejefektivnějších opozičních sil v zemi. V roce 2016 Fronta an-Nusrá formálně přetrhla vazby s al-Kájdou a přejmenovala se na Tahrír al-Šám, aby si získala větší mezinárodní legitimitu.
Svržení Assadova režimu
Roky tvrdých bojů nakonec vedly k tomu, že režim Bašára al-Assada ztratil kontrolu nad většinou severozápadní Sýrie. Al-Džawlání a jeho HTS sehráli klíčovou roli v těchto bojích, zejména v provincii Idlib, která se stala baštou opozice. Podle Reuters jeho schopnost sjednotit různorodé opoziční frakce vytvořila z HTS dominantní sílu v oblasti.
HTS se podařilo postupně oslabit vliv Assadova režimu nejen vojensky, ale i politicky. V roce 2024 došlo k rozhodujícímu zlomu, kdy Assadův režim ztratil podporu Ruska a Íránu, což vedlo k jeho definitivnímu kolapsu.
Přestože al-Džawlání dokázal sjednotit řadu opozičních skupin, jeho minulost a vazby na radikální islámské ideologie zůstávají dodnes zdrojem kontroverzí. HTS byla dříve na seznamu teroristických organizací, ačkoliv její lídr opakovaně tvrdí, že jeho cílem je vybudovat stabilní a demokratickou Sýrii bez vlády zahraničních mocností.
V rozhovorech pro mezinárodní média se al-Džawlání snaží prezentovat jako pragmatický lídr, který usiluje o spolupráci se Západem. „Naším cílem není ohrožovat Západ. Chceme svobodnou a nezávislou Sýrii,“ prohlásil al-Džawlání v rozhovoru pro CNN. Dodal také: „Věříme, že mezinárodní spolupráce je klíčem k obnově naší země.“ Tato snaha o změnu obrazu organizace je však mnohými analytiky považována za pokus získat politický kapitál a finanční podporu.
Budoucnost země je ve hvězdách
Pro mnoho obyčejných Syřanů představuje al-Džawlání naději na konec chaosu a utrpení. Jeho schopnost udržet relativní stabilitu v Idlibu a ochota jednat se zahraničními partnery by mohly přispět k obnově země.
Na druhé straně zůstává výrazný skepticismus. Jeho minulost, spojení s al-Kájdou a autoritářský způsob vlády na území kontrolovaném HTS vzbuzují otazníky nad jeho skutečnými záměry. Západní mocnosti, včetně USA a EU, budou pravděpodobně opatrné při navazování hlubší spolupráce a bude velmi záležet na tom, jaké další kroky možný nový lídr Sýrie bude v dohledné době volit.
