Agentura EU pro základní práva (FRA) vyjádřila v úterý znepokojení nad nedávnou změnou Ústavy Slovenské republiky.
Novela slovenské ústavy zavádí ustanovení, která by mohla být v rozporu se společnými hodnotami a právními závazky, na kterých je založena Evropská unie, uvádí se v tiskové zprávě FRA se sídlem ve Vídni, zveřejněné na její oficiální stránce, informuje TASR.
„Ústavní změny představují riziko ohrožení zásad rovnosti, lidské důstojnosti a respektování základních práv zakotvených v Listině základních práv EU i závazků, které členské státy přijaly ve Smlouvě o Evropské unii,“ konstatuje FRA.
V této souvislosti FRA vyjádřila tři konkrétní obavy. Novela stanoví, že dítě si mohou osvojit pouze manželské páry, a to muž a žena, kteří jsou oddáni nebo jsou v jiném specifikovaném právně uznaném vztahu.
Podle FRA to představuje hrozbu pro základní práva párů stejného pohlaví, například omezuje jejich právo založit si rodinu a jejich svobodu pohybu tím, že ztěžuje volný pohyb rodiny v rámci EU. Novela uznává pouze „biologicky určené pohlaví muže a ženy“, což podle FRA diskriminuje transgenderové, nebinární, genderově různorodé a intersexuální osoby a může vést k diskriminaci a porušování jejich základních práv.
FRA má výhrady i k požadavku na souhlas rodičů s účastí dítěte na hodinách sexuální výchovy. Konstatuje, že „v době, kdy je šikana a obtěžování LGBTIQ+ osob v celé EU časté, mohou taková omezení ztížit školám poskytování objektivních, spolehlivých a věkově přiměřených informací“.
FRA připomněla, že při vstupu do EU se členské státy svobodně a dobrovolně zavázaly ke společným hodnotám stanoveným v článku 2 Smlouvy o EU, jako jsou respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a respektování lidských práv.
Ústavní změny, které by mohly omezit rovnost nebo jiná základní práva, tyto společné hodnoty zpochybňují a mohly by oslabit jejich ochranu v celé EU. Tento vývoj je obzvlášť znepokojivý ve vztahu k právům LGBTIQ+ osob.
Benátská komise Rady Evropy ve svém stanovisku z 24. září poukázala na to, že změny týkající se „národní identity“, zejména pokud jde o „základní kulturní a etické otázky“, by neměly poskytovat důvody pro diskriminační zacházení a musí být v souladu se závazky státu podle Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR) a právem EU.
