Změny klimatu mohou ovlivnit i alergiky. Pylová sezóna se kvůli teplejšímu počasí prodlužuje. Její nástup se posouvá čím dál více do zimních měsíců.
Zatímco dříve startovala pylová sezóna až koncem února, dnes mohou první alergeny potrápit alergiky už na sklonku ledna. Takový scénář jsme zažili už minulý rok, kdy lednové teploty přesáhly deset stupňů, což vedlo k rozpuku prvních stromů. „V nížinách se vloni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezóny dojde, záleží primárně na počasí, které musí být teplejší než 10 °C, a regionu,“ uvádí doktorka Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB.
Prvními alergeny, které začnou na začátku sezóny ve vzduchu vířit, jsou právě pyly lísky a olše. Problémem ale mohou být i vzdušné plísně, které se nacházejí převážně v nevětraných místnostech nebo na vlhkých místech. V zimě, kdy se méně větrá a topení vzduch vysušuje, může být jejich výskyt navíc ještě častější.
Posun období ucpaného nosu a neustálého pšíkání ale není jediným důsledkem klimatických změn. Oteplování s sebou přináší také změnu vegetace a tedy i nové alergeny. Stále častěji se ve střední Evropě, a tedy i u nás, objevuje například bylina ambrozie – rostlina původem z jižní Evropy. Tato rostlina je opylovaná větrem, ve vzduchu se proto nachází velké množství jejího pylu. Její sezóna probíhá na přelomu léta a podzimu (srpen–říjen) a představuje pro alergiky stále větší problém. S pokračujícími změnami klimatu se dá předpokládat, že se takových rostlin objeví v naší oblasti mnohem více.
I kvůli příchodu nových alergenů se počet alergiků za posledních deset let výrazně zvýšil. Nějakou formou alergie dnes trpí až třetina české populace. „Nárůst pacientů zaznamenáváme ve všech věkových kategoriích. Alergie se může objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli,“ říká Šedivá. Vznik nových alergií podporuje například i vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, používání aerosolů a nátěrů, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání.
Při boji s alergickými potížemi je klíčová pravidelná diagnostika alergií, například pomocí testů. Prokázaní alergici by se už v současném období měli raději vybavit svými antihistaminiky.
