Proaktivnější přístup ze strany Aliance by mohl zahrnovat například preventivní úder. Ten by se podle Dragoneho dal považovat za obranné opatření.
Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, že bude agresivněji reagovat na hybridní válku, kterou proti ní vede Rusko prostřednictvím kybernetických útoků, sabotáží a narušování vzdušného prostoru členských zemí. Deníku Financial Times (FT) to řekl předseda Vojenského výboru NATO admirál Giuseppe Cavo Dragone.
„Zkoumáme všechny možnosti... V oblasti kybernetiky jsme spíše reaktivní. Uvažujeme o tom, že bychom byli agresivnější a proaktivnější místo reaktivního přístupu,“ uvedl Dragone.
Podle FT se Evropa stala terčem několika incidentů, které jsou součástí hybridní války – od poškození podmořských kabelů v Baltském moři až po kybernetické útoky po celém kontinentu. Některé z nich jsou připisovány Rusku, u jiných jsou okolnosti i viníci nejasní.
Někteří diplomaté – především z východoevropských zemí – naléhavě vyzývají alianci NATO, aby přestala být pasivní a začala aktivně reagovat na hrozby.
Taková odpověď by byla nejsnazší v případě kybernetických útoků, kde mnoho zemí disponuje ofenzivními kapacitami, ale při sabotážích či průniku dronů by to bylo složitější.
„Pokud budeme nadále jen reagovat, jen povzbudíme Rusko, aby pokračovalo ve svých pokusech a nadále nám škodilo. Obzvlášť když je hybridní válka asymetrická – je to pro ně levné, pro nás nákladné. Musíme se snažit být vynalézavější,“ vyzval nejmenovaný představitel některé z pobaltských zemí.
Odstrašující taktika funguje, říká Dragone
Proaktivnější přístup ze strany Aliance by mohl zahrnovat například preventivní úder. Ten by se podle Dragoneho dal považovat za obranné opatření. Italský admirál však zároveň podotkl, že to není v souladu s běžným způsobem uvažování a chování NATO. „Jednou z možností by mohlo být zaujmout agresivnější postoj ve srovnání s agresivitou naší protistrany. (Otázky, které se tím vynořují, jsou) právní rámec, rámec jurisdikce, (či) kdo to bude dělat,“ poznamenal.
S cílem zabránit opakování četných incidentů, při kterých byly poškozeny kabely plavidly spojenými s tzv. ruskou stínovou flotilou, aliance NATO začátkem tohoto roku spustila námořní operaci Baltic Sentry. V jejím rámci hlídkují v Baltském moři lodě, letadla a námořní drony. „Od začátku operace Baltic Sentry se nic nestalo. To znamená, že tato odstrašující taktika funguje,“ uvedl Dragone.
FT píše, že navzdory úspěchu při této misi přetrvávají v NATO obavy poté, co finský soud zamítl žalobu proti posádce plavidla Eagle S, která byla údajně zodpovědná za přeříznutí kabelů v Baltském moři a patří ke stínové flotile, kterou Moskva používá k obcházení sankcí uvalených za válku vůči Ukrajině. Soud uvedl, že v tomto případě nemá kompetenci posuzovat takovou žalobu.
Finská ministryně zahraničních věcí Elina Valtonen taktéž uvedla, že NATO zvažuje asertivnější přístup vůči jednání Ruska. „Zatím si nemyslím, že by to bylo potřebné. Měli bychom také ustoupit a skutečně analyzovat, co agresor sleduje. Poté bychom pravděpodobně neměli reagovat hystericky. Máme svůj vlastní plán a měli bychom mu důvěřovat, protože je poměrně robustní,“ dodala.
