Oblastní soud v Minsku zpřísnil obvinění vůči bývalému šéfredaktorovi nezávislého zpravodajského kanálu NEXTA Ramanu Pratasevičovi, informuje TASR.
Jak v pátek informovala stanice Rádio Svoboda, kromě obvinění z výtržnictví, spiknutí s cílem chopit se moci a podněcování nenávisti je nyní Pratasevič obviněn i z vedení extremistické skupiny, za což mu v případě uznání viny hrozí až deset let vězení.
Stejná obvinění byla (v nepřítomnosti) vznesena i vůči Pratasevičovu kolegovi Janu Rudikovi, který momentálně pobývá v zahraničí. Soudní jednání bylo odročeno na 19. dubna, aby se Pratasevič mohl před výslechem seznámit s novými obviněními.
Falešná bomba
Pratasevič a jeho tehdejší přítelkyně, ruská státní příslušnice Sofie Sapega, byli zatčeni po nouzovém přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku v květnu 2021. Toto přistání si běloruské úřady vynutily pod lživou záminkou, že na palubě letadla je bomba.
Krátce po svém zatčení Pratasevič opakovaně vystoupil ve státních běloruských médiích, přičemž kritizoval své bývalé společníky. Ve vysílání běloruské televize se také přiznal k trestným činům, které mu byly připisovány, a uvedl, že chce žít normálním, klidným životem. Oznámil také, že začíná spolupracovat s provládní organizací Systém obránců lidských práv. Video bylo světovým tiskem označeno jako natočené pod nátlakem.
Soud v Bělorusku uznal Sapegu vinnou z organizování masových nepokojů, akcí, které hrubě narušují veřejný pořádek, a z podněcování sociální nenávisti vůči příslušníkům bezpečnostních složek a odsoudil ji na šest let vězení. Západem neuznaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko jí odmítl udělit milost.
Volby 2020
Kanál NEXTA se stal mezinárodně známým i díky svému zpravodajství o protestech, které v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách v roce 2020 a které běloruská opozice i Západ považují za zmanipulované. Nejvyšší soud Běloruska před časem prohlásil zpravodajský kanál NEXTA za „teroristickou organizaci“ a jeho činnost je v Bělorusku zakázána.
Jedním z hlavních Lukašenkových oponentů v tehdejších volbách byl Sjarhej Cichanouski, youtuber, který se proslavil tím, že upozorňoval na problémy Běloruska. Dva dny poté, co oznámil svou kandidaturu na prezidenta, byl zatčen na základě obvinění z porušování veřejného pořádku a volebních zákonů. Místo něj se rozhodla kandidovat jeho žena, překladatelka Svjatlana Cichanouská.
Je nutné zmínit, že vzhledem k nesvobodné politické soutěži nemají opoziční kandidáti a kandidátky v Bělorusku zkušenosti s volebními kampaněmi. Cichanouská vsadila tak trochu na „tradiční“ kartu, která by v Česku mohla působit jako z minulého století. Kladla důraz na to, že prezidentkou být nechce, a připomínala, že by raději vařila doma pro své děti.
Cichanouská byla nicméně nesmírně úspěšná a sjednotila celonárodní hnutí. Voliči se přes internetové kanály v průběhu voleb informovali o tom, jak hlasují, a po oznámení 80% vítězství Lukašenka, které nekorespondovalo s tím, jak skutečně volili, vypukly v zemi masivní protesty, které byly potlačovány násilím. I Cichanouská dala jasně najevo, že odmítla výsledky oznámené režimem.
„Budu věřit svým vlastním očím, většina byla pro nás,“ řekla po volbách na tiskové konferenci v Minsku. „Úřady by se měly zamyslet nad tím, jak nám pokojně předat moc. Považuji se za vítěze těchto voleb,“ citoval Cichanouskou například Vox, který připomíná, že hned následující den byla nucena (podobně jako loni Pratasevič) přečíst prohlášení vyzývající k ukončení protestů. Později uprchla do zahraničí, její muž Sjarhej byl v roce 2021 odsouzen k 18 letům vězení.
Přes 1500 politických vězňů
Minulý měsíc byla v nepřítomnosti odsouzena i Cichanouská. Za velezradu a spiknutí za účelem převzetí moci jí soud vyměřil 15 let, informovalo BBC. „Dnes nemyslím na svůj vlastní trest. Myslím na tisíce nevinných, zadržených a odsouzených ke skutečným trestům vězení. Nepřestanu, dokud nebude každý z nich propuštěn,“ uvedla na sociálních sítích.
NEXTA se nyní věnuje zejména zpravodajství o válce rozpoutané Ruskem proti Ukrajině, a to z proukrajinského pohledu, dodalo Rádio Svoboda s tím, že web kritizuje podporu poskytovanou běloruským vedením Rusku a jeho ozbrojeným silám na Ukrajině.
Viasna, přední běloruská skupina pro lidská práva, uvádí, že v zemi je v současnosti zadržováno téměř 1500 politických vězňů.
