Podle šéfa Vězeňské služby ČR Simona Michailidise není takto velký počet vězňů na počet obyvatel normální. Uvedl to na pátečním setkání s novináři.
Na mnoho vězňů by podle Michailidise šlo účinně působit mimo věznice, a to například domácím vězením. V Česku totiž připadá na 100 tisíc obyvatel 180 vězňů, což je třetí až čtvrtý nejhorší výsledek v EU. Na jednoho vězně stát v průměru vynaloží 1900 korun denně.
To znamená, že žádné z vězeňských zařízení, mimo dvě nemocniční, nemá obsazenost menší než 80 %. Vyplývá to z měsíční statistiky Vězeňské služby ČR. Ke 31. březnu tohoto roku je nejvíce ubytovacích kapacit ve věznici v Opavě, kde je obsazenost 81,85 %.
„Není normální, aby bylo v bezpečné a vyspělé zemi 180 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Rakousko a Německo jsou bezpečné přibližně stejně jako Česká republika a počet vězněných je tam pod polovinou našich počtů,“ upozornil Michailidis. Například v Německu přitom podstatnou část vězněných tvoří cizinci z jiného kulturního prostředí, oproti tomu v Česku je mezi vězni jen zhruba osm procent cizinců a převládají mezi nimi kulturně blízcí Slováci.
„V Česku nejsou zavíráni jenom ti, před kterými je potřeba se chránit, ale i ti, kteří nás nějak naštvali,“ shrnul Michailidis trestní politiku státu. „S řadou lidí by se mělo v oblasti sankční politiky pracovat jinak a jinde než doposud. Mohlo by to pro ně být stejně nepříjemné, ale nemuseli by přijít o práci a netrpěla by jejich rodina,“ podotkl s tím, že v tomto ohledu vidí velký prostor u alternativního trestu domácího vězení, který Česko zatím nedokázalo ve větší míře využít.
Nejvíce odsouzených je podle nařízené délky trestu na 1–2 roky. Celkově se jedná o počet 4 145, což je 22,84 % vězněných. Druhý nejvyšší interval je 3–5 let s 15,66 % odsouzených.
Všichni to platíme
„Všichni to platíme,“ řekl šéf bezpečnostního sboru k penězům, které stát vynakládá na vězně za mřížemi. „Dá se to dělat za daleko menší peníze stejně efektivně,“ míní. Počet vězňů v Česku přitom opět stoupá, aktuálně je jich 19 689. Od začátku roku jich přibylo téměř 640, zatímco za celý loňský rok to byly podle Michailidise zhruba čtyři stovky. Nárůst nijak nesouvisí s příchodem ukrajinských uprchlíků, protože procento cizinců v českých věznicích zůstává dlouhodobě stabilní.
Opatření pro snížení vězeňské populace chystá skupina pro trestní politiku, kterou loni zřídil ministr Pavel Blažek (ODS). Jeho náměstek Antonín Stanislav ČTK sdělil, že experti chtějí mimo jiné prosadit častější ukládání peněžitých trestů na úkor trestů odnětí svobody.
„Počítáme s tím, že dojde k úsporám na straně státního rozpočtu a zároveň i k vyšším příjmům do státního rozpočtu za uložené peněžité tresty,“ nastínil. Poukázal na to, že v sousedním Německu dosahuje podíl ukládaných peněžitých trestů až 80 procent.
Pracovní skupina se dále zabývá možností dekriminalizace určitých jednání, novou definicí trestného činu maření úředního rozhodnutí a také kvalifikovanou skutkovou podstatou krádeže, změnou trestních sazeb a změnou podmínek podmíněného propuštění z vězení. „Vězeňská služba podpoří jakékoliv opatření, které pomůže,“ řekl k tomu dnes Michailidis.
Šéf Vězeňské služby ČR dodal, že průměrných 1900 korun na jednoho vězně není v evropském kontextu tak mnoho, jak by se mohlo zdát. V Norsku, Švédsku či zemích Beneluxu jsou podle něj tyto částky ještě násobně vyšší.
Do vězení může jít člověk opravdu za ledasco a nejen v České republice. Kde na světě je nezákonný nemanželský sex nebo krmení holubů, můžeš zjistit v našem kvízu.
