Ukázala to mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children).
V Česku vzrostl za poslední čtyři roky podíl dětí mezi 11 až 15 lety, které mohou být závislé na sociálních sítích. Mezi takzvané problematické uživatele sociálních sítí patří 8 % mladých lidí ve věku 11 až 15 let. Je to o tři procentní body více, než kolik jich v Česku odhalila mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) při posledním republikovém sběru dat v roce 2018.
Sociálním sítím dominují dívky, počítačovým hrám chlapci
Každý dvanáctý český školák ve věku 11–15 let (přesně 8,3 %) patří do kategorie takzvaných problematických uživatelů sociálních sítí. Jde o mladé lidi, kteří se neúspěšně pokoušejí omezit čas strávený na sítích, zanedbávají své koníčky, lžou svému okolí o množství času stráveného na sítích nebo se kvůli němu dostávají do konfliktu s rodiči či kamarády.
Mezi problematickými i intenzivními uživateli sociálních sítí jsou více zastoupeny dívky. Počty problematických uživatelek se skokově zvyšují mezi 11. a 13. rokem života, tedy v okamžiku, kdy dívky přecházejí na 2. stupeň základní školy. U chlapců studie zase potvrdila jinou oblast, ve které dominují. Jde o hraní počítačových her, kterému se každý den věnuje 48 procent českých chlapců.
Problematické užívání sociálních sítí se podle autorů studie může pojit například s vyšším rizikem depresí, podrážděností, pocity skleslosti nebo osamělostí. Hrozí také horší stravovací návyky, nižší kvalita spánku, chatrnější sociální vztahy s vrstevníky či zvýšené riziko užívání návykových látek.
S rizikovými jevy je spojeno i problematické hraní počítačových her. Hrozí opět vyšší riziko depresí, pocitů osamělosti, skleslosti či emocionálních problémů, horší spánkové návyky nebo více sezení a méně pohybu.
„Na zjištěná data lze nahlížet i obráceně – 92 % dětí výrazný problém nemá. Zároveň platí, že upozorněním na potenciální problém u malé části dětské populace nechceme užívání sociálních sítí démonizovat. Výsledky nejnovějšího výzkumu totiž v zásadě potvrzují naše předcházející zjištění: sociální sítě a elektronická média jsou zcela přirozeným nástrojem, který k naší nejmladší generaci neodmyslitelně patří a do značné míry ovlivňuje jejich úspěch v kolektivu a životní spokojenost,“uvedl vedoucí výzkumného týmu studie HBSC Michal Kalman.
Bez rizika ale není ani „abstinence“. Neuživatelé vnímají nižší sebeúčinnost, reportují lehce vyšší riziko depresivních stavů a také nižší úroveň pohybové aktivity. Naproti tomu neuživatelé v menší míře konzumují návykové látky a stávají se v menší míře oběťmi (kyber)šikany.