Minulý rok vzrostl počet sebevražd oproti trendu z posledních let o 6,5 procenta. Nárůst sebevražd je hlavně v mladších věkových kategoriích.
Až do loňského roku počet sebevražd klesal. V letech 2019 až 2021 si život vzalo kolem 1200 lidí ročně, loni to bylo 1302 Čechů a Češek. Přesnou příčinu vývoje nelze podle odborníků určit.
Podle Alexandra Kasala z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) jde o kombinaci faktorů, jako jsou například nezaměstnanost, inflace, dostupnost služeb péče o duševní zdraví, společenské klima či kvality osobních vztahů. „Je důležité si uvědomit, že obvykle za sebevraždou nestojí jeden jediný důvod, ale spíše jejich kombinace,“ dodal Kasal.
Podle Světové zdravotnické organizace patří sebevražda mezi nejčastější příčiny úmrtí. Počet pokusů organizace odhaduje až na patnáctinásobek dokonaných sebevražd. V Česku se sleduje kromě jiného i počet hospitalizací pro záměrné sebepoškození. Těch je ročně přes 3000 a nejčastěji se týkají dospívajících a mladých dospělých.
Odborníci z NÚDZ loni upozorňovali na možné zhoršení situace v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie. Podle údajů Českého statistického úřadu loni v Česku spáchalo sebevraždu 1031 mužů a 271 žen.
Sebevraždy přibyly zejména v mladších věkových kategoriích, a to 15 až 19, 20 až 24 a 30 až 34 let. „Nejvyšší počty sebevražd připadají na věkovou skupinu 45 až 49 let, kde kvůli sebevražednému jednání v loňském roce zemřelo 148 lidí,“ uvedla Roksana Táborská z NÚDZ.
